Klima zvedá ceny potravin po celém světě

Země po celém světě čelí cenovým šokům v oblasti potravin v důsledku extrémních klimatických jevů. Potraviny včetně brambor, rýže, ovoce a zeleniny, olivového oleje, kakaa a kávy byly v posledních letech zasaženy rekordními extrémy počasí.

Britské brambory, kalifornská zelenina, jihoafrická kukuřice a indická cibule patří mezi mnoho potravin, které byly podle týmu mezinárodních vědců zasaženy nedávnými cenovými šoky způsobenými extrémními povětrnostními podmínkami. Studie vedená Maximillianem Kotzem z Barcelona Supercomputing Centre zkoumala 16 příkladů z 18 zemí za dvouleté období (2022–2024), kdy byly cenové výkyvy spojeny s extrémními teplotami, suchem nebo silnými srážkami. Mnohé byly tak extrémní, že překonaly všechny historické precedenty před rokem 2020.

Evropská centrální banka odhaduje, že dopady klimatických změn a extrémní výkyvy počasí zvyšují potravinovou inflaci o více než 0,1 % měsíčně. Ceny potravin stoupají v Česku meziročně okolo 15 %. Za poslední dva roky se ale i Česko setkalo s skokovým zvýšením cen některých potravin: mléčných výrobků, vajec, kakaa, jablek (kvůli mrazům pozdě na jaře 2024), pečiva i olivového oleje. Kromě nižších zemědělských výnosů kvůli extrémům počasí se na cenách podepsala i válka na Ukrajině, drahé energie a u vajec pak ptačí chřipka.

• Ve Velké Británii vzrostly ceny brambor o 22 % (od ledna do února 2024) po extrémních zimních srážkách, které podle vědců byly o 20 % silnější a 10krát pravděpodobnější v důsledku klimatických změn. V posledních letech byly zasaženy také obiloviny, cibule, cukrová řepa, květák a brokolice, přičemž náhradní dovozy z jiných zemí selhaly kvůli dopadům změny klimatu v zahraničí.
• V Kalifornii a Arizoně ve Spojených státech vzrostly ceny zeleniny v listopadu 2022 o 80 % po extrémním letním suchu v západních státech, které čelily nedostatku vody, extrémním vedrům a suchu po celé léto.
• V Etiopii byly ceny potravin v březnu 2023 o 40 % vyšší po suchu v roce 2022 v oblasti Afrického rohu, které bylo nejhorší za posledních 40 let a které podle vědců bylo způsobeno klimatickými změnami, které byly „mnohem silnější“ a „asi 100krát pravděpodobnější“.
• Ve Španělsku a Itálii vedlo sucho v jižní Evropě v letech 2022–2023, o kterém vědci uvedli, že „globální oteplování přispělo více než 30 % k intenzitě sucha (v létě 2022) a jeho prostorovému rozsahu prostřednictvím zvýšeného odpařování“, k nárůstu cen olivového oleje o 50 % meziročně v celé EU do ledna 2024, a to navíc k nárůstu cen v předchozím roce. Španělsko produkuje více než dvě pětiny světové produkce olivového oleje.
• Ceny kakaa na světovém trhu vzrostly v dubnu 2024 o téměř 300 % (280 %) v důsledku vlny veder v Pobřeží slonoviny a Ghaně, která nastala pouhé dva měsíce předtím a která podle vědců byla způsobena oteplením o 4 °C v důsledku změny klimatu. Tyto dvě země společně představují téměř dvě třetiny (60 %) světové produkce kakaa. Podle mluvčího Potravinářské komory ČR Marka Zemánka ceny kakaa sice v posledních týdnech klesají z historických maxim, ale stále zůstávají vyšší než v loňském roce a nad dlouhodobým průměrem.

"Tento pokles je primárně způsoben příznivým počasím a vydatnými dešti v klíčových pěstitelských oblastech západní Afriky," řekl ČTK. Dodal, že předpovědět budoucí vývoj ceny kakaa je velmi náročné, protože trh je extrémně cenově nestabilní a ovlivňuje ho celá řada proměnných.

• Závažné dopady pocítil také světový trh s kávou. Brazílie je největším světovým vývozcem kávy Arabica, zatímco Vietnam je největším vývozcem kávy Robusta. Ceny kávy na světovém trhu byly v srpnu 2024 o 55 % vyšší než v roce 2023, kdy Brazílii postihlo sucho, které podle vědců bylo kvůli změně klimatu 10 až 30krát pravděpodobnější, zatímco ceny kávy Robusta byly v červenci 2024 o 100 % vyšší než v červenci 2023, kdy Vietnam a celou Asii zasáhly rekordní vedra.

• V Indii ceny cibule a brambor ve druhém čtvrtletí roku 2024 vzrostly o více než 80 % po vlně veder v květnu, „v podstatě ojedinělé události“, která byla o nejméně 1,5 °C teplejší kvůli změně klimatu.
• V Japonsku byly ceny rýže v září 2024 o 48 % vyšší po srpnové vlně veder, protože země zažila nejteplejší léto (na stejné úrovni jako v roce 2023) od začátku regionálních záznamů v roce 1946, s letními teplotami o 1,76 °C vyššími než je průměr.
• V Jižní Koreji byly ceny zelí v září 2024 po srpnové vlně veder o 70 % vyšší. Země zažila nejvyšší průměrnou letní teplotu od začátku měření před půl stoletím – téměř o dva stupně vyšší než historický průměr.
• V Pákistánu došlo v týdnech po záplavách v srpnu 2022 k 50% nárůstu cen potravin na venkově, přičemž monzunové deště byly o 547 % nad průměrem a v červenci padly rekordní týdenní srážky (200 mm) na již nasycenou půdu, protože srážky před monzunem byly o 111 % vyšší než dlouhodobý průměr od roku 1951.
• V Mexiku byly ceny ovoce a zeleniny v lednu 2024 o 20 % vyšší než v roce 2023, který byl jedním z nejhorších suchých roků za více než deset let.

Nízkopříjmové domácnosti obvykle při zvýšení cen omezují nákup výživných potravin, jako je ovoce a zelenina, a přesouvají své výdaje na levnější, často méně zdravé alternativy. Růst cen potravin může mít také dopad na jiné oblasti základních výdajů, jako je energie.

Cenové šoky vyvolané změnou klimatu by mohou působit řadu zdravotních problémů, od podvýživy (nedostatečný příjem živin, který je zvláště závažný u dětí s vyššími nutričními potřebami) až po chronická onemocnění souvisejících se stravou, včetně ischemické choroby srdeční, cukrovky typu 2 a mnoha druhů rakoviny. Existuje také stále více důkazů o souvislosti mezi nejistotou v oblasti výživy, nekvalitní stravou a narušeným duševním zdravím.

Maximillian Kotz, postdoktorand Marie-Curie v Barcelonském superpočítačovém centru a hlavní autor studie, uvedl: „Dokud nedosáhneme nulových emisí, extrémní počasí se bude jen zhoršovat a již nyní poškozuje úrodu a zvyšuje ceny potravin po celém světě. Lidé si toho všímají, rostoucí ceny potravin jsou na druhém místě v seznamu dopadů klimatu, které vnímají ve svém životě nejvíce, hned po extrémních vedrech. 

„Zajištění zdraví dětí tváří v tvář stále častějším výkyvům cen potravin způsobeným změnou klimatu může znamenat sociální programy financované z daní, které se rozběhnou, když inflace cen potravin způsobí, že zdravé potraviny budou nedostupné. Určitě to znamená, že bude potřeba více peněz na zdravotní služby léčící nemoci související se stravou.“

Amber Sawyer, analytička Energy & Climate Intelligence Unit (ECIU), uvedla: „V loňském roce zaznamenala Velká Británie třetí nejhorší sklizeň plodin v historii a Anglie druhou nejhorší, a to po extrémních deštích, které podle vědců byly asi desetkrát častější a o 20 % intenzivnější v důsledku klimatických změn. Ale to není vše. Britští zemědělci se v posledních několika letech potýkají s extrémními výkyvy. V roce 2022 museli čelit extrémním vedrům, kdy teploty dosáhly 40 °C poprvé v historii, a na konci roku 2023 a na začátku roku 2024 pak extrémním dešťům, které zničily jejich úrodu. V současné době čelí nejteplejšímu jaru od začátku měření a šestému nejsuššímu. Pro ně není změna klimatu vzdáleným varováním: je to realita, se kterou se potýkají každý den. Ve Velké Británii zvýšila změna klimatu průměrné výdaje domácností na potraviny v letech 2022 a 2023 o 360 liber.“

Svět se v současné době oteplil v průměru o 1,3 °C nad úroveň před industrializací, ale analýza OSN zjistila, že současný trend směřuje k oteplení o přibližně 3 °C, což bude studie podle ní „paralyzující“.

Rok 2023, který byl nejteplejším rokem v historii, byl vzápětí překonán rokem 2024. Již v prosinci loňského roku odborníci z Met Office předpověděli, že rok 2025 bude jedním z tří nejteplejších roků v historii. Ačkoli jev El Niño v letech 2023/24 pravděpodobně přispěl k zesílení extremit počasí, jejich zvýšená četnost a intenzita jsou v souladu s očekávanými a pozorovanými dopady klimatických změn způsobených člověkem. Výzkum provedl interdisciplinární tým z Barcelonského superpočítačového centra, Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu, Katalánského institutu pro výzkum a pokročilá studia (ICREA), Energetické a klimatické informační jednotky (ECIU), Evropské centrální banky (ECB), Univerzity v Aberdeenu a Food Foundation.

‍