Vědci spočítali, že počet lidí, kteří budou čelit extrémním teplotám, vzroste do roku 2050 na 41 %, pokud se globální oteplení dostane na 2,0 stupně – což je scénář, který klimatologové považují za stále pravděpodobnější.

Podle zprávy European Electricity Review, kterou zveřejnil energetický think tank Ember, vyrobily v roce 2025 větrná a solární energie v EU více elektřiny než fosilní paliva. Jejich podíl dosáhl rekordních 30 %, zatímco fosilní paliva činila 29 %. Zpráva je komplexním zdrojem informací o výrobě a spotřebě elektřiny v evropské sedmadvacítce. 

Na vedra a přívalové deště si už začínáme zvykat. Jenže klima se mění i nenápadněji – sucho přichází častěji, trvá déle a působí větší škody. Právě tyto dopady pomáhá mapovat nová platforma vědců z CzechGlobe a amerického National Drought Mitigation Center (NDMC), která kombinuje tradiční sledování sucha s globální analýzou online článků o jeho dopadech. 

Česká krajina se poslední roky potýká se suchem, bleskovými povodněmi i zrychlující se erozí půdy. Bez velkého množství malých zásahů v celé ploše povodí pro zpomalení odtoku vody a podporu zasakování srážek se situace nezlepší. Jenže tato opatření – meandry, tůně, remízky, zasakovací pásy, mokřady či revitalizace drobných toků – není možné vybudovat jen na veřejných pozemcích. Klíč leží v ochotě soukromých vlastníků tato opatření realizovat nebo je na svém majetku strpět. A právě tady narážíme na problém, o kterém se u nás příliš nemluví: české vlastnické právo je sice právně silné, ale společensky křehké a hluboce zraněné dědictvím totalitního režimu.

Belém měl být „COP pravdy“, „COP implementace“, „COP lidí a Amazonie“. Z výroků brazilského prezidenta Lula da Silvy i výkonného tajemníka UNFCCC Simona Stiella se dalo vyčíst, že třicátý klimatický summit má ukázat, zda dokáže multilateralismus ještě pohnout světem, který už žije v éře rekordních vln veder, požárů a povodní. COP30 se navzdory očekáváním nezapíše do historie jako průlomový summit, který by sám o sobě změnil trajektorii emisí. Belém byl spíše summitem technického a implementačního zrychlení, pokusem přiznat si, že rámce máme, ale že je neumíme dostatečně rychle naplňovat.

Evropská komise chce v roce 2026 po dlouhých odkladech reformovat pravidla týkající se welfare zvířat. Závazek potvrdila letos v létě. Prioritou má být zákaz klecových chovů, k němuž se po své ose zavazuje čím dál více zemí. Eurokomisař pro welfare zvířat Olivér Várhelyi tím reaguje i na přání 1,4 milionu Evropanů, kteří podpořili evropskou občanskou iniciativu (ECI) Konec doby klecové. Chybí zatím přesnější časový plán. 

Více než 35 předních filantropů se spojilo, aby řešili eskalující krizi veřejného zdraví způsobenou změnou klimatu. Ta ohrožuje nejméně 3,3 miliardy lidí, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy. Koalice Climate and Health Funders Coalition se zavázala poskytnout počáteční částku 300 milionů dolarů na integrovaná opatření zaměřená na řešení příčin klimatických změn i jejich důsledků pro zdraví – a urychlit tak řešení tam, kde jsou nejvíce potřebná. První finanční iniciativa oznámená na konferenci COP30 v Brazílii, podporuje také implementaci Belémského akčního plánu pro zdraví – rámce pro opatření v oblasti klimatu souvisejících se zdravím.

V oblasti produkce potravin čelíme takzvané trojité výzvě: nakrmit lidi, nepřispívat ke klimatické změně ani ztrátě biodiverzity. Lidé se dnes ve výživě spoléhají na velmi úzkou skupinu asi 12 plodin a 5 typů živočichů. Jak produkovat a spotřebovávat zdravěji a ve vztahu k přírodě, nesmí zůstat na volbě koncového spotřebitele, je nutné řešit celkovou proměnu zemědělství a obchodu. Jak ke změně přispívají české firmy, probírali jejich zástupci na konferenci Cirkulární města a byznys 4.

Energetická proměna v Česku právě probíhá. Energetický regulační úřad (ERÚ) intenzivně reviduje energetickou infrastrukturu a připravuje nové tarify společně s dodavateli. U některých domácností se již implementují chytré měřiče energií. Zatímco podle ERÚ by se nové tarify a způsoby vyúčtování měly na domácnosti plošně promítnout až kolem roku 2030, dodavatelé energií nečekají a nové tarify v souladu s plánovanými změnami navrženými ERÚ testují již nyní. Např. ČEZ spustil v říjnu 2025 tzv. dynamický tarif. Ten odměňuje domácnosti, které přesunou svou spotřebu do hodin, kdy je dodávka elektřiny pro ČEZ levnější. 

Energetická proměna v Česku právě probíhá. Energetický regulační úřad (ERÚ) intenzivně reviduje energetickou infrastrukturu a připravuje nové tarify společně s dodavateli. U některých domácností se již implementují chytré měřiče energií. Zatímco podle ERÚ by se nové tarify a způsoby vyúčtování měly na domácnosti plošně promítnout až kolem roku 2030, dodavatelé energií nečekají a nové tarify v souladu s plánovanými změnami navrženými ERÚ testují již nyní. Např. ČEZ spustil v říjnu 2025 tzv. dynamický tarif. Ten odměňuje domácnosti, které přesunou svou spotřebu do hodin, kdy je dodávka elektřiny pro ČEZ levnější. 

Podle letošní globální zprávy se pokračující závislost na fosilních palivech a neschopnost přizpůsobit se změnám klimatu odráží na životech, zdraví a živobytí lidí, přičemž 13 z 20 ukazatelů sledujících zdravotní rizika dosáhlo bezprecedentní úrovně. Znečištění ovzduší způsobené trvajícím spalováním fosilních paliv má za následek ohromujících 2,5 milionu úmrtí ročně.

Velký podíl vyplýtvaného jídla jde na vrub konečným konzumentům: domácnostem nebo jídelnám. Domácnosti jej vytvoří dokonce víc než všechny restaurace a supermarkety dohromady. V roce 2022 na jednoho obyvatele EU připadlo 132 kg odpadu ročně.

‍Čína nedávno uvalila nové restrikce na vývoz vzácných zemin a EU si znovu připomněla svou extrémní závislost na těchto surovinách, nezbytných pro moderní technologie, obranný průmysl i zelenou transformaci. Tato závislost je však ještě křehčí, než se zdá. Významná část těžby totiž neprobíhá v samotné Číně, ale za netransparentních a neregulovaných podmínek v zahraničí, především v konfliktem zmítaném Myanmaru.

Když na seminářích o sociálních dopadech přechodu na nízkoemisní ekonomiku dávám účastníkům k prozkoumání následující graf, většinou vzbudí nejvíc zmatení a otázek. Tabulka přitom přináší přehlenou informaci o tom, že rozšíření systému obchodování s emisemi na sektory budov a silniční dopravy (EU ETS 2) není politika antisociální, která jen zvýší chudobu a bídu. Jak je to možné? 

Němečtí politici se neshodují na tom, zda ukončení prodeje aut se spalovacími motory, plánované na rok 2035, má být přehodnoceno, aby tím ochránili místní automobilový průmysl. Evropská legislativa a potíže německých automobilek ovšem spolu souvisí jen částečně. 

Pařížská dohoda z roku 2015 by mohla globálně pomoci vyhnout se 57 horkým dnům, pokud země dodrží plány na snížení emisí a omezí oteplování v tomto století na 2,6 °C, vyplývá z nové studie. Zpráva organizací Climate Central a World Weather Attribution ukazuje, že historická dohoda může pomoci světu směřovat k bezpečnějšímu klimatu.

Závazné cíle EU pro předcházení plýtvání jídlem – aktualizovaná směrnice o odpadech ze září 2025 – zavazuje členské státy do necelých dvou let zavést opatření, díky kterým by domácnosti, restaurace, jídelny a malé obchody měly snížit potravinový odpad do roku 2030 o 30 % oproti roku 2021-23, zpracovatelé a výrobci potravin pak o 10 % do roku 2030.

‍Podle deváté zprávy o stavu oceánů evropského programu Copernicus je dnes každá část oceánu zasažena tzv. trojitou planetární krizí v podobě změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a znečištění. Zpráva, kterou každoročně vydává Copernicus Marine Service, dokumentuje rozsáhlé změny v oceánech, které mají dopad na ekosystémy, produkci potravin, ekonomiku, lidské životy a živobytí.

Zatímco v sousedním Polsku se vláda zavázala díky zelenému průmyslu posílit ekonomiku o několik procent, v Česku se většina stran tématu klimatu v programu nevěnuje. Ty, co jej v programu mají, o něm v debatách mlčí. Často zaznívají dezinformace o obnovitelných zdrojích energie, do debaty zasahují servery ovlivněné ruskou propagandou. Právě dezinformacím se má postavit nový nástroj využívající umělou inteligenci s názvem Evidence.Ninja. 

Za posledních pět let Česko téměř zdvojnásobilo výrobu solární energie z 2,3 TWh v roce 2019 na 4 TWh v roce 2024. Česko má potenciál zůstat solární velmocí střední Evropy, pokud bude růst podporován jasně nastavenými cíli. 

Kapacita nově otevřených uhelných dolů v roce 2024 dosáhla nejnižší úrovně za deset let. Pokles je ale nejspíš krátkodobý kvůli řadě plánovaných projektů, které ohrožují globální cíle snižování emisí skleníkových plynů. Uvádí to zpráva organizace Global Energy Monitor (GEM).

Dokud se mladí nájemníci z Prahy, důchodci z Ostravy nebo nízkopříjmoví pracující ze severočeských měst přes emisní povolenky skládali také na rekonstrukce rodinných domů na předměstích nebo v bohatých krajích, téměř nikoho to nezajímalo. Když však majitelům rodinných domů s mnohamilionovou hodnotou hrozí, že budou na tento mix potřebných projektů také přispívat, stávají se emisní povolenky hrozbou pro společnost. To už není jen absurdní, to je asociální. 

‍Metan je skleníkový plyn, který se na globálním oteplování podílí zhruba dvaceti procenty. Jeho emise rostou a přibližně polovina z nich se dostává do atmosféry v podstatě přirozeně hlavně ze sladkovodních ekosystémů. V mokřadech, jezerech a řekách mikroorganismy rozkládají zbytky rostlin a živočichů bez přístupu kyslíku a za vzniku metanu. Jenže i tyto přírodní procesy výrazně ovlivňuje lidská činnost. Opatření v krajině na snížení emisí metanu jsou ale známá a účinná.

Sto dní před listopadovým klimatickým summitem COP30 v brazilském Belému panuje nejistota, zda na něj USA dorazí a pokud ano, s jakým závazkem. Trumpova administrativa totiž obrátila klimatickou politiku o 180 stupňů. Okamžitě po nástupu k moci couvla z mezinárodních dohod a začala vypovídat závazky. Trump hned v lednu 2025 podepsal výkonný příkaz č. 14162 „America First“, jímž zahájil odstoupení od Pařížské klimatické dohody a zastavil finanční příspěvky do struktur Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Tím odstartoval roční proces druhého odchodu USA z Pařížské dohody. Příští rok tak budou jednou ze čtyř zemí světa mimo úmluvu – po boku Íránu, Libye a Jemenu. Washington zároveň „vyklidil pole“ i finančně a zmrazil veškeré americké platby do Zeleného klimatického fondu a dalších mezinárodních klimatických fondů. Fakticky tak pohřbil americkou podporu řešení globální klimatické krize.

23. července 2025 vydal Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu poradní stanovisko k tomu, jaké právní povinnosti mají státy při ochraně klimatu. Ačkoli nejde o rozhodnutí se závazností, může mít obrovský dopad na mezinárodní právo, klimatické politiky i budoucnost klimatických žalob.

Země po celém světě čelí cenovým šokům v oblasti potravin v důsledku extrémních klimatických jevů. Potraviny včetně brambor, rýže, ovoce a zeleniny, olivového oleje, kakaa a kávy byly v posledních letech zasaženy rekordními extrémy počasí.Britské brambory, kalifornská zelenina, jihoafrická kukuřice a indická cibule patří mezi mnoho potravin, které byly podle týmu mezinárodních vědců zasaženy nedávnými cenovými šoky způsobenými extrémními povětrnostními podmínkami. Studie vedená Maximillianem Kotzem z Barcelona Supercomputing Centre zkoumala 16 příkladů z 18 zemí za dvouleté období (2022–2024), kdy byly cenové výkyvy spojeny s extrémními teplotami, suchem nebo silnými srážkami. Mnohé byly tak extrémní, že překonaly všechny historické precedenty před rokem 2020.

Podle evropské služby Copernicus bude červenec v Evropě opět nadprůměrně teplý. Letošek zatím celkově navazuje na rekordy globálních teplot prolomené v roce 2023 a 2024. Že se evropská města výrazně oteplují, došlo klimatologům už dávno. V posledních letech extrémní vedro začíná vnímat jako problém veřejnost a tudíž i politici, včetně těch lokálních. Jak tedy nejlépe léto ve městě přežít – a co mohou města dělat už teď? 

Sedmého dne v červenci oficiálně začínají žně, kdy zemědělci sklidí zralé plody své roční práce. Vzhledem k tomu, že konvenční zemědělství je postavené na jedné jediné plodině za rok, žněmi končí pro letošek i veškerá zásadní zemědělská produkce. Přitom by nemusela – vegetační sezóna teprve dosahuje vrcholu, podmínky jsou, a ještě dlouho budou, příznivé. Dostatek tepla a slunce umožňuje vytrvalým kulturám jako jsou lesy a louky vyprodukovat ještě hodně biomasy. Průmyslové mechanizované zemědělství ale tohoto potenciálu využít neumí, ani z poloviny.

Vrchní soud v německém Hammu vynesl 28. května konečný rozsudek v klimatickém případu Lliuya v. RWE. Jeho hlavní poselství zní, že velcí emitenti skleníkových plynů mohou být u německých soudů pohnáni k soukromoprávní odpovědnosti za škody způsobené změnou klimatu – byť zrovna v tomto konkrétním případě se to nepodařilo. 

Zpráva Global Energy Monitor dospěla k závěru, že přeměna opuštěných uhelných dolů na solární elektrárny by mohla zvýšit celosvětovou kapacitu solární energie o téměř 300 GW a vytvořit více než 700 000 pracovních míst. Analýza uvádí, že několik zemí již zvažuje instalaci solárních panelů v opuštěných uhelných dolech. V tomto směru je zatím nejaktivnější Čína.

Plyny a prachové částice uvolněné do atmosféry během sopečných erupcí mohou ovlivňovat klima i v globálním měřítku, protože plyny, prach a popel se erupcí dostávají do stratosféry a cirkulují.

Odhad zbývajícího uhlíkového rozpočtu pro oteplení o 1,5 °C je 130 miliard tun oxidu uhličitého (CO2) (od začátku roku 2025). Podle nejnovější studie Indicators of Global Climate Change zveřejněné dnes v časopise Earth System Science Data by při současných úrovních emisí CO2 byl tento rozpočet vyčerpán za něco málo přes tři roky a rozpočet pro 1,6 °C nebo 1,7 °C by mohl být překročen do devíti let.

Vláda má znovu na stole Politiku ochrany klimatu (POK), tentokrát jako ministerský dokument místo vládní strategie. Měla ji schválit minulé léto, nicméně zabránil tomu titulek v Blesku strašící cenami benzinu.

Masivní tání ledovců po celém světě je dle studie Glacier Model Intercomparison Project nevyhnutelný. Díky silným klimatickým opatřením se ale podaří zachránit dvakrát více ledu, než když zůstaneme těch u současných. 

Nejdůležitější překážku rozvoje obnovitelných zdrojů v České republice představují zdlouhavé povolovací procesy. Proto je důležité, aby Poslanecká sněmovna stihla do voleb schválit vládní návrh zákona o urychlení výstavby obnovitelných zdrojů. Poslanci se budou zákonem zabývat v příštích týdnech.

V rozsáhlé studii zahrnující více než 13 000 městských oblastí po celém světě vědci zmapovali úrovně znečištění ovzduší a emise oxidu uhličitého a poskytli tak komplexní globální analýzu kvality městského životního prostředí.

Hodnotící zpráva unijního programu Copernicus za rok 2024 hovoří jasně: Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě, otepluje se téměř 2x rychleji než je průměr celé planety. Rok 2024 byl v Evropě i ČR nejteplejším rokem v historii měření. Česká průměrná roční teplota překonala v minulém roce poprvé +10 °C. Nezdá se to ale být tématem žádné z politických stran.

Rozsáhlá globální analýza odhalila, že farmaceutický průmysl je uhlíkově nejnáročnější součástí zdravotního systému. Emise z výroby a spotřeby léčiv se za posledních 24 let téměř zdvojnásobily. Farmaceutický průmysl se sice stal uhlíkově méně intenzivním, ale předpisů i běžné spotřeby je mnohonásobně víc.

O boji proti suchu, zadržování vody v krajině a adaptaci na klimatickou změnu slyšíme čím dál častěji. Stav naší zemědělské krajiny je skutečně tristní a mělo by být v zájmu celé společnosti najít nový přístup k péči o krajinu a vodu v ní. Úsilí a finance vynakládané na jižní Moravě na budování nových tůní a nádrží ovšem často nepřinášejí žádoucí efekt.

Opomíjené zelené plochy mohou sehrát klíčovou roli v udržitelnosti měst, podpoře biodiverzity a adaptaci na klimatické změny. Naznačují to data projektu MAGDES, který spojil výzkumníky hned několika českých institucí. Ve vybraných lokalitách objevili i kriticky ohrožené druhy.‍

V minulém týdnu obletěly Česko titulky až s velkolepým prohlášením premiéra Petra Fialy, že je Česko po 60 letech nezávislé na ruské ropě. Předseda vlády ohlásil veřejnosti tuto zprávu nakonec dříve než v původně slibované polovině roku, a to v souvislosti s první dodávkou neruské ropy rozšířeným ropovodem TAL Plus z Terstu, která má nahradit původní ruskou komoditu po šest dekád plynoucí do Česka ropovodem Družba.

Nová studie pod vedením vědců z utrechtské univerzity odhalila významné změny v globálním koloběhu kyslíku ve sladkých vodách. Výzkum, který byl minulý týden zveřejněn v časopise Science Advances, odhaluje, že způsob produkce a využívání kyslíku ve vnitrozemských vodách se od roku 1900 dramaticky změnil. A na vině je lidská činnost.

Vědci z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) ukazují, že se investice do zeleně a vodních prvků ve městech ekonomicky vyplácejí. Kromě počátečních nákladů je podle nich nutné zdůrazňovat dlouhodobé úspory, zhodnocování prostoru a další celospolečenské přínosy.

Ukončení těžby v lomech a dolech je spojené s obnovou narušené krajiny. Tu lidé rádi vidí rychle zelenou, což je ale nákladné a ne vždy výhodné pro odolnost a rozmanitost krajiny. Vědci z Akademie věd v odborném stanovisku vysvětlují, proč je někdy nejlepší, když se porosty obnoví zcela samy a ušetřené peníze se investují například do obnovy okolní krajiny mimo důlní území tak, abychom pomohli obnově přírody a snahám o zmírňování a adaptaci na klimatickou změnu, což je ale politické rozhodnutí.

Evropská komise nedávno představila dlouho očekávaný plán na dekarbonizaci průmyslu a posílení jeho konkurenceschopnosti a odolnosti. Cílem je dekarbonizace a modernizace evropského průmyslu, podpora čistých technologií, cirkularity a zajištění globální konkurenceschopnosti. Dohoda navazuje na sdělení Kompas pro konkurenceschopnost, dle kterého mají generální ředitelství Komise snižovat byrokracii, zjednodušovat procesy a zrychlit povolování. Vytyčuje též nutné kroky pro plnění cílů v rámci vodíkového sektoru.

340 olympioniků vyzvalo kandidáty na MOV, aby se klima stalo jejich hlavní prioritou. Signatáři zastupují více než 80 zemí, včetně 50 olympijských vítězů a více než 100 olympijských vlajkonošů. Za Česko podepsala golfistka Sára Kousková.

Analýza energetického think tanku Ember ukazuje, že dovoz ruského plynu do EU vzrostl v roce 2024 o 18 %, a to navzdory záměru postupně ukončit dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027. K nárůstu přispěl zvýšený dovoz do Itálie (+4 mld. m³), Česka (+2 mld. m³) a Francie (+1,7 mld. m³).

Evropa musí výrazně zvýšit výdaje na obranu v reakci na vývoj globální bezpečnosti a změny v zahraniční politiky USA pod vedením Donalda Trumpa. Nejednoznačný závazek Trumpovy administrativy vůči NATO, snížení angažovanosti USA v evropské obraně a postup vůči Ukrajině přiměly evropské země k přehodnocování svých vojenských schopností i obranných závazků. Mnohé země včetně ČR se zavázaly navýšit výdaje ke 3 % HDP. Jak lze kombinovat dekarbonizaci a posilování obranných kapacit a proč bychom neměli obojí chápat jako protichůdné cíle?

Minulý týden přijatá novela v důsledku umožňuje mimo jiné flexibilitu obnovitelných zdrojů, konkrétně potenciál bateriových úložišť pro energetickou stabilitu. Flexibilitu obnovitelných zdrojů jsme potřebovali řešit už dlouho. Přijetí úpravy pomůže po šesti letech čekání celé energetice. 

Evropský vodíkový sektor naráží na první větší komplikace. Projekty, které měly být hnacím motorem rozvoje sektoru s velkým potenciálem dekarbonizace, se ruší. Příčin je celá řada. Znamená ale současný útlum stopku pro další rozvoj vodíkového sektoru? A jak jsme se do této situace vlastně dostali?

Nová zpráva organizace Germanwatch upozornila před Mnichovskou bezpečnostní konferencí světové lídry na důsledky globálně rostoucích klimatických rizik a vyčíslila konkrétní cenu změny klimatu. Podle zprávy za poslední tři dekády přišlo v důsledku ní o život přes 765 000 lidí, a to kvůli cca 9 400 extrémním povětrnostním jevům. Ty způsobily hospodářské škody za 4,2 bilionu amerických dolarů (po zohlednění inflace).

Nová zpráva New Weather Institute vypočítává v prvním hloubkovém hodnocení svého druhu emise skleníkových plynů, které produkuje celosvětový fotbalový průmysl, na 64 až 66 milionů tun ekvivalentu emisí oxidu uhličitého (CO2e) ročně.

Úbytek půdní úrodnosti a závislost na umělých hnojivech představují vážné ohrožení potravinové bezpečnosti Evropy. S rostoucí poptávkou po potravinách a vyčerpáváním půdních živin je role hnojiv v konvenčním zemědělství zásadní, přestože mají negativní dopady na životní prostředí, zdraví půdy a lidí i kvalitu vody. Snižování závislosti na fosilních palivech a na Rusku jako dodavateli živin do Evropy by mělo být motivací k nezbytné transformaci hospodaření. 

Kompas konkurenceschopnosti, který nyní představila Evropská komise ukazuje, kam se vydat, aby EU zůstala silná, inovativní a nezávislá. Udává směr a zmiňuje hlavní milníky na cestě k vyšší konkurenceschopnosti. Stěžejní bude energetika, inovace, výzkum i méně byrokracie.

Prezident Donald Trump ihned po inauguraci podepsal exekutivní příkaz, kterým USA odstoupily od Pařížské dohody o klimatu. Tato vyzývá vlády k omezení globálního oteplování na 2 stupně Celsia a udržení teploty pod 1,5 stupně. Odstoupení tedy ruší závazek země snižovat emise dle dohody. K plnění závazků se však vzápětí přihlásilo několik iniciativ, včetně Klimatické aliance USA, která zastupuje téměř 60 % americké ekonomiky a 54 % americké populace.

Tání mořského ledu v Arktidě zpřístupňuje nové obchodní trasy i nové zdroje surovin. Kromě ropy a plynu se jedná o strategické suroviny nutné pro přechod na čistší ekonomiku. Podle britské armádní analýzy hrozeb pro následujících 30 let se Arktida stane významným místem geopolitického soupeření.

Důležitost hospodaření s dešťovou vodou ve městech je už v obecném povědomí. Nádrže na „dešťovku“, zasakování nebo zelené střechy mají navíc příznivé účinky na mikroklima. Málokdo ale tuší o skryté (a doslova nechutné) stránce špatného hospodaření se srážkovou vodou: zanášení povrchových vod splašky z kanalizace. Zatímco jinde vodní zdroje začali chránit dobrovolně, v Česku snad pomůže až chystaná legislativa. 

Podle nové analýzy švýcarských a amerických vědců ohrožují úspěch globálního úsilí o zastavení klimatických změn nejasnosti v tom, co se „počítá“ jako odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry. Studie naznačuje, že uhlík musí být vázán a ukládán z atmosféry do prostředí nejméně na 1 000 let, aby se zabránilo dalšímu oteplení.

V Baku se bohaté země zavázaly k novému globálnímu cíli klimatického financování ve výši 300 miliard dolarů ročně pro zranitelné rozvojové státy. Slib však zatím postrádá konkrétní detaily. Závěrečný dokument navíc neobsahuje explicitní zmínku o odklonu od fosilních paliv, přestože se na něm shodly státy už na COP28. Odmítnutí odkazů na fosilní paliva ze strany některých států, jako je Saúdská Arábie, což značně oslabuje globální snahu o přechod na čistou energetiku. Přesto se během konference odehrála řada pozitivních iniciativ. Co dobrého přinesl?

Poslanci v pátek projednali ve třetím čtení pozměňovací návrh k novele zákona o emisním obchodování, jehož součástí je také rozšíření povolenek (plateb) za emise skleníkových plynů do sektoru fosilního lokálního vytápění a silniční dopravy. Poslanci schválili zatím jen povinnost pro dodavatele fosilních paliv sledovat a vykazovat svá množství emisí. Celou směrnici včetně obchodování nových povolenek měla vláda přenést do národní legislativy již v červnu tohoto roku, zdá se ale, že nepopulární opatření nechá až té příští. Zapomíná ale na výhody směrnice a možné sankce, které hrozí při nepřijetí.

Podle každoročního průzkumu, který si nechala vypracovat Evropská investiční banka, téměř tři čtvrtiny dotázaných v EU chápou, že je třeba přizpůsobit svůj životní styl kvůli změně klimatu. Respondenti označili změnu klimatu jako druhou největší výzvu své země, hned za vysoké životní náklady.

Jednorázové plasty jsou v České republice na blacklistu už od října 2022. Studie posuzující životní cyklus výrobků ale ukazují, že papírová brčka nebo kelímky mohou mít stejnou nebo i vyšší environmentální zátěž. Zároveň se čím dál častěji mluví o tom, že ani opakovaně použitelné výrobky nejsou z hlediska uhlíkové stopy výhra. Jak pak podporovat správná řešení a proč by při tvorbě politik měla mít větší slovo věda?

V Česku se ročně vyhodí kolem 180 tisíc tun textilu a přes čtyřicet procent ho končí v netříděném odpadu bez dalšího využití. Města jakožto obchodní centra v nakládání s oblečením hrají zásadní roli a čekají je od příštího roku nové povinnosti. Je proto čas přehodnotit, jak v rámci předcházení vzniku textilního odpadu i nakládání s ním fungují obce, firmy i spotřebitelé. O tom bude konference Cirkulární města a byznys 3: Města jako šatníky co praskají ve švech už 12. listopadu v Kampusu Hybernská.

Konference COP29, která se letos uskuteční v ázerbajdžánském Baku, opět zhodnotí pokrok v oblasti naplňování globálních klimatických cílů, zejména plnění Pařížské dohody. Delegáti navrhnou další kroky k udržení nárůstu teploty pod 2 °C a přezkoumají závazky z COP28, kde byla přijata ambiciózní výzva ke ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů do roku 2030. Jak si aktuálně svět stojí na cestě k udržitelnější budoucnosti?

Evropské závazky ohledně čisté energie vyžadují, aby bylo do roku 2030 instalováno téměř 60 milionů tepelných čerpadel. Prodeje tepelných čerpadel ale klesají a podle prognóz Evropské asociace tepelných čerpadel (EHPA) jich bude chybět přibližně 15 milionů. Pokles ohrožuje evropskou konkurenceschopnost a v sázce je 170 000 pracovních míst v odvětví. Nová srovnávací zpráva EHPA ukazuje, které země EU mají funkční dotační politiky a kde je nutné přidat.

Nově stanovené „eko“ parametry se nejprve dotknou textilních výrobků, obuvi, nábytku, matrací, pneumatik, čistících prostředků, barev a chemikálií, ale budou se vztahovat i na meziprodukty jako železo, ocel a hliník. První nařízení, na něž budou firmy muset reagovat, se očekávají od 19. července 2025. Postupem času se bude záběr ekodesignových požadavků rozšiřovat na další skupiny produktů. Spotřebitel bude mít taky lepší informace o historii produktu či uhlíkové stopě.

Rozšíření systému obchodování emisních povolenek na lokální vytápění a silniční dopravu, takzvané ETS2, má vstoupit v platnost od roku 2027. Nyní je třeba systém ETS2 přijmout do české legislativy v rámci zákona o emisním obchodování. Jak systém a Sociální klimatický fond na něj navázaný využít pro české domácnosti, které potřebují podporu v renovaci obydlí nebo mobilitě? A proč je třeba především řešit dlouhodobé sociální problémy jako exekuce, bytovou nouzi, dopravní a energetickou chudobu, které v Česku existují desetiletí bez ohledu na klimatické politiky?

Analýza účinnosti klimatických politik publikovaná letos v srpnu využívá rozsáhlou databázi 1 500 klimatických politik, které byly vyzkoušeny po celém světě. Tu nedávno sestavila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vědci analyzovali účinky politik zavedených v letech 1998 až 2022 ve 41 zemích světa, jež se podílejí na více než 80 % globálních emisí.

Snahy o zmírnění klimatické změny se soustředí především na snižování emisí CO2. Pozornost zasluhuje ale i další plyn, jehož koncentrace prudce rostou - metan. Toho se do ovzduší sice dostává mnohem méně než oxidu uhličitého, má ale násobně větší schopnost zadržovat v atmosféře teplo. Jeho množství podle posledních měření navíc rychle roste.

PFAS látky materiálům propůjčují skvělé vlastnosti jako je například voděodolnost nebo odpuzování tuků, jsou ale hrozbou pro lidské zdraví i životní prostředí. Vyskytují se v prostředí i v organismech v takovém množství, že jsou schopné narušit fungování imunity. Nová studie českých vědců publikovaná v prestižním časopise Environmental Science & Technology jako první popsala způsob, jakým PFAS ovlivňují tvorbu protilátek na úrovni genové exprese.

Před několika měsíci vyzval šéf OSN Antonio Guterres vlády a média, aby zavedly zákaz reklamy na fosilní paliva, podobně jako je tomu v případě zákazu reklamy na tabákové výrobky. Haag minulý týden na tuto výzvu reagoval přijetím průlomového místního zákona, který s účinností od 1. ledna 2025 zakazuje reklamu propagující výrobky z fosilních paliv i služby s vysokým obsahem uhlíku, jako jsou výletní lodě a letecká doprava.

S přicházejícím rizikem povodní se ukazuje, jestli jsme připravenější než v předchozích letech 1997 a 2002. Množství dešťové vody sice příliš ovlivnit nedokážeme, na omezení případných škod se ale můžeme připravit a leckde se tak stalo. Vydatné deště po letech odhalí slabá místa v obcích i v krajině.

Zatímco se česká vláda zdráhá přijmout strategické dokumenty určující způsob, kterým projdeme rozumnou modernizací naší ekonomiky, některá média hrozí zvyšujícími se cenami pohonných hmot. Zapomínají ale na Sociální klimatický fond, který by měl být využit přesně proti zvyšujícím se cenám benzínu a zemního plynu, a dopravní i energetické chudobě českých domácností. Česko z něj bude čerpat až 50 miliard Kč.

Aby se udržitelnost a klimatická adaptace ve stavebnictví skutečně prosadily, je nutná větší informovanost, kvalitnější zadávání projektů veřejnými institucemi a samosprávami i zavedený systém celoživotního vzdělávání architektů a stavařů.

Ministerstvo životního prostředí plánuje zavést zálohování PET lahví a plechovek. Legislativu by měla vláda projednat teď v létě. Má zajistit, že méně nápojových obalů skončí v přírodě, veřejném prostoru nebo komunálním odpadu. Protiargumenty ale hovoří o vysoké nákladnosti systému i možné ekologické škodlivosti. Nese s sebou také další rizika a náklady, která se týkají spotřebitelského chování a nejsou dosud započítaná.

Rozpálený asfalt, ulice bez stínu a kapoty aut, na jichž lze usmažit vajíčka. Léto 2023 bylo nejteplejší v historii měření – vše nasvědčuje tomu, že to letošní bude v opět extrémně teplé (a možná opět rekordní). Pokud se potvrdí dřívější odhady evropské služby Copernicus, česká města čeká zkouška odolnosti a schopnosti učit se od našich těžce zkoušených jihoevropských sousedů. 

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě. Četnost vln veder v západní Evropě roste asi třikrát rychleji než celosvětový průměr a jejich intenzita čtyřikrát rychleji. V letech 2000-2023 kontinentem prošlo 23 z 30 nejsilnějších evropských vln veder. A tři nejteplejší roky v Evropě se odehrály v letech 2020-2023. Souhrnná data k evropským létům připravili vědci z organizace World Weather Attribution.

Judikaturní posun ve střetu ochrany klimatu a památkové ochraně nastal v případě rozsudku Krajského soudu v Plzni z listopadu 2022, který se věnoval možnosti instalace fotovoltaických panelů na střeše domu v památkové zóně Plzeň-Lobzy. Jednalo se v něm o střet veřejných zájmů památkové ochrany a podpory obnovitelných zdrojů energie jakožto opatření v boji proti klimatické změně. 

Letošní volby do Evropského parlamentu byly doprovázeny diskuzemi o tom, zda by měla Evropa pokračovat ve svém plánu snižovat emise skleníkových plynů až na čistou nulu v roce 2050, nebo zda by ve světle událostí posledních let bylo vhodné tento plán přehodnotit. Volby nakonec pro evropské zelené ambice neznamenají takovou ztrátu, jakou mnozí očekávali. Je ovšem vidět, že klima a životní prostředí již nejsou v žebříčku priorit Evropanů a Evropanek na tak vysoké příčce, jako tomu bylo před pěti lety.

Společnost Global Energy Monitor spočítala, kolik emisí vypustily opuštěné hlubinné uhelné doly v EU. Ty ročně vypustí zhruba 298 milionů metrů krychlových metanu, což odpovídá množství emisí uniklých z plynovodu Nordstream po výbuchu v roce 2022.

Častým problémem v naší krajině je znečištění vody, především zbytky hnojiv, pesticidů nebo léčiv z odpadních vod. Řešení „na vstupu“, tedy ovlivnění zemědělských postupů, budování efektviních čističek a osvěta spotřebitelů probíhá, ale je to náročný a pomalý proces. Potřebujeme proto rychlejší a přírodě blízká řešení pro místa, kde žijí vzácné druhy rostlin a živočichů. A tím jsou takzvané biofiltry, kořenové čistírny a umělé mokřady.

Průměrná teplota se od šedesátých let v Česku zvýšila o 2,2 stupně Celsia. Země v důsledku klimatické změny trpí častějšími extremitami počasí: přívalovými dešti, suchem i horkem. Vlny veder jsou drtivé hlavně v tepelných ostrovech, které se tvoří ve městech. Praha chce rapidně omezit emise skleníkových plynů, přidat zeleň i vodní prvky. Bude to stačit?

Miliardy litrů paliva, hory vyprodukované oceli a betonu, stovky zásahů do energetických systémů a zničená příroda. Nová studie spočítala emise za dva roky války. Podle autorů a zástupců ukrajinské vlády by prudký nárůst emisí na Ukrajině mohl Rusko stát miliardy dolarů na dodatečných reparacích.

Češi ve městech mají zájem o pěstování zeleniny v komunitních zahradách. Umožní jim setkávání se sousedy a jsou i zdrojem vlastních kvalitních potravin. Navíc chladí město zelení a pomáhají zadržovat vodu. Zakládání a koordinace zahrad je na nadšencích, kteří jsou ochotni do nich investovat čas a energii. Jejich vzniku mohou pomáhat i městské úřady. Třeba zřízením kontaktního místa.

Výzkumníci z Climate Social Science Network při Brownově univerzitě analyzovali jedenáct evropských zemí i EU jako celek, aby ukázali, kdo a jak brzdí snahy o čistou a udržitelnou budoucnost. Pochopení těchto taktik je před blížícími se evropskými volbami zásadní.

Poslední roky prší jinak, než jsme zvyklí. Krajina se častěji vypořádává se suchem ale i přívalovými dešti. Vysušenou půdu, z níž srážky rychle odtékají, je třeba dlouhodobě chránit a připravovat na důsledky změny klimatu. Možností je více: zlepšení zasakování vody, zpomalování odtoku vody z krajiny či její efektivnější zadržování. Jaká opatření v Česku fungují, kdo je iniciuje a jakým bariérám při tom čelí, zkoumali vědci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Evropská unie se díky Zelené dohodě podařilo významně snížit emise skleníkových plynů a směřuje k omezení dalšího nárůstu zemské teploty. Cílem dohody je snížit uhlíkovou emisi do konce dekády minimálně o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Tlak EU a Zelená dohoda také pomáhají měnit chování dalších zemí, jako je Čína, a podporují investice do obnovitelných zdrojů energie. Trnka zdůrazňuje, že i přes výzvy je Zelená dohoda užitečná a směřuje k dosažení klimatické neutrality do poloviny století.

V projektu AirSENS se vědci z Masarykovy univerzity zaměřili na využití senzorových technologií při sledování kvality ovzduší během topné sezóny. Hodnotili situaci v šesti jihomoravských obcích a dvou městských částech v Brně, aby zjistili stav a možné příčiny znečištění ovzduší. Výzkum ukázal, že důležité pro kvalitu ovzduší je vytápění domácností. Ze Sčítání lidu, domů a bytů 2021 vyplývá, že lidé nejvíce využívají plyn, elektřinu a dřevo. Většina lokalit splňuje limity, které jsou v současnosti nastavené, ale Evropský parlament 24. 4. 2024 přijal revidovaný právní předpis o zlepšení kvality ovzduší, který stanoví přísnější limity od roku 2030

Cílem projektu STENEO Ostravské univerzity (OU) je zvýšit regionální odolnost a připravenost na energetickou tranzici. Vědci se chystají mapovat situaci v regionu s vysokým výskytem energetické chudoby a silnou závislostí na uhlí a navrhnout řešení zahrnující nejzranitelnější skupiny obyvatel.

Před volbami do Evropského parlamentu sledujeme nárůst vlivu euroskeptických politických stran, což spadá do širšího trendu posilování populismu v EU i ve světě. Podle odborníků na mezinárodní vztahy je to však i domácí problém EU, který souvisí s vývojem integračního projektu. Ten se dříve soustředil na efektivní změny s jasnými ekonomickými přínosy. Nyní však stojí před náročnou a dlouhodobou transformací a Green Dealem.

Pylová sezona v Česku začala už koncem ledna a kvůli změnám klimatu pravděpodobně i později skončí. Situace je nyní nejhorší v Královéhradeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Nejvýraznější nánosy v současnosti tvoří jehličnany a minulý týden se k nim přidaly také pyly z trav. Podle vědců výrazně zhoršuje situaci i znečištění ovzduší.

První měsíce roku 2024 přinesly několik důležitých legislativních novinek na úrovni Evropské unie týkajících se klimatu. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších z nich.

Ohňostroje jsou oblíbenou zábavou během novoročních slavností ale i v letní sezóně, na svatbách a oslavách. Pyrotechnika má mnoho známých rizik a negativních dopadů, jako jsou závažná zranění, poškození sluchu, hluk, stres pro zvířata, světelné znečištění nebo vznik odpadu. Kromě toho se do vzduchu uvolňuje množství toxických chemikálií, skleníkové plyny a zdraví škodlivé částice prachu.

Český autoprůmysl zaspává za vývojem zbytku Evropy a světa. Sice si nemůže příliš vybírat, co bude vyrábět, ale má možnost posílit svou konkurenceschopnost a odolnost. Potřebuje k tomu ovšem proškolené a vzdělané zaměstnance, které na místním trhu práce těžko najde. Budeme tedy proškolovat pracovníky automobilek, posilovat pozici našeho strategického odvětví a podporovat spravedlivou transformaci? Nebo budeme dál tvrdit, že se nás přechod na elektromobilitu netýká a za zvýšenou nezaměstnanost může Zelená dohoda pro Evropu?

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal v úterý 9. dubna 2024 rozhodnutí ve třech ostře sledovaných klimatických stížnostech, které k němu podali mladí Portugalci, francouzský exstarosta a švýcarské seniorky. Případ bude mít důsledky pro další podobné žaloby.

Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.

V únoru vydala Evropská komise sdělení, kde doporučuje, aby si EU pro rok 2040 stanovila cíl snížit své čisté emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990. Cíl je dalším krokem k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a vychází také z procesů nastavených Pařížskou dohodou. Zatím jde jen o doporučení a úvod pro politickou diskuzi. Reálné rozhodování proběhne až po volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024, po kterých se zformuje Komise.

V důsledku vlivu vln horka, sucha a přemnožení kůrovce došlo v Česku k rychlému odumírání smrkových lesů a velkoplošnému kácení. Vzniklé holé plochy, takzvané holiny, se staly výrazným zdrojem oxidu uhličitého (CO2) a přispívají tak ke zvyšování jeho koncentrace v atmosféře a dalšímu oteplování planety. Dopady těžby dřeva na půdu se však dají zmírňovat, pomůže i změna legislativy.

Stromy jsou naším nejlepším nástrojem pro zachytávání CO2 z atmosféry. Nárůst CO2 v atmosféře vede ke zvýšení produktivity rostlin a částečné protiváze emisí CO2. Rostoucí globální teplota ale může tento trend výrazně zbrzdit. Rozpad lesních porostů působením sucha a škůdců totiž vede k uvolnění velkého množství uloženého CO2. Ukazují to měřicí stanice Českého uhlíkového observačního systému CzeCOS, které v lese dokáží stanovit příjem a výdej uhlíku a vody každou půlhodinu. Uhlík se v dřevní hmotě stromů jednoduše neudrží navždy. Je proto potřeba apelovat hlavně na snižování emisí CO2 jako primárního řešení klimatické změny.

Astronomická zima dnes končí. Byla velmi teplá s malým množstvím sněhu. Ve srovnání s průměry z let 1991 až 2020 dokonce o 3,1 stupně teplejší. Lyžařské areály trpí oteplováním už řadu sezón, letos některé už vzdali umělé zasněžování a ukončili sezonu. Je jasné, že potřeba technického sněhu bude stále vyšší. Jaké má dopady na životní prostředí a které inovace zasněžování zefektivňují?