Před volbami do Evropského parlamentu sledujeme nárůst vlivu euroskeptických politických stran, což spadá do širšího trendu posilování populismu v EU i ve světě. Podle odborníků na mezinárodní vztahy je to však i domácí problém EU, který souvisí s vývojem integračního projektu. Ten se dříve soustředil na efektivní změny s jasnými ekonomickými přínosy. Nyní však stojí před náročnou a dlouhodobou transformací a Green Dealem.

Pylová sezona v Česku začala už koncem ledna a kvůli změnám klimatu pravděpodobně i později skončí. Situace je nyní nejhorší v Královéhradeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Nejvýraznější nánosy v současnosti tvoří jehličnany a minulý týden se k nim přidaly také pyly z trav. Podle vědců výrazně zhoršuje situaci i znečištění ovzduší.

První měsíce roku 2024 přinesly několik důležitých legislativních novinek na úrovni Evropské unie týkajících se klimatu. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších z nich.

Ohňostroje jsou oblíbenou zábavou během novoročních slavností ale i v letní sezóně, na svatbách a oslavách. Pyrotechnika má mnoho známých rizik a negativních dopadů, jako jsou závažná zranění, poškození sluchu, hluk, stres pro zvířata, světelné znečištění nebo vznik odpadu. Kromě toho se do vzduchu uvolňuje množství toxických chemikálií, skleníkové plyny a zdraví škodlivé částice prachu.

Český autoprůmysl zaspává za vývojem zbytku Evropy a světa. Sice si nemůže příliš vybírat, co bude vyrábět, ale má možnost posílit svou konkurenceschopnost a odolnost. Potřebuje k tomu ovšem proškolené a vzdělané zaměstnance, které na místním trhu práce těžko najde. Budeme tedy proškolovat pracovníky automobilek, posilovat pozici našeho strategického odvětví a podporovat spravedlivou transformaci? Nebo budeme dál tvrdit, že se nás přechod na elektromobilitu netýká a za zvýšenou nezaměstnanost může Zelená dohoda pro Evropu?

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal v úterý 9. dubna 2024 rozhodnutí ve třech ostře sledovaných klimatických stížnostech, které k němu podali mladí Portugalci, francouzský exstarosta a švýcarské seniorky. Případ bude mít důsledky pro další podobné žaloby.

Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.

V únoru vydala Evropská komise sdělení, kde doporučuje, aby si EU pro rok 2040 stanovila cíl snížit své čisté emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990. Cíl je dalším krokem k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a vychází také z procesů nastavených Pařížskou dohodou. Zatím jde jen o doporučení a úvod pro politickou diskuzi. Reálné rozhodování proběhne až po volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024, po kterých se zformuje Komise.

V důsledku vlivu vln horka, sucha a přemnožení kůrovce došlo v Česku k rychlému odumírání smrkových lesů a velkoplošnému kácení. Vzniklé holé plochy, takzvané holiny, se staly výrazným zdrojem oxidu uhličitého (CO2) a přispívají tak ke zvyšování jeho koncentrace v atmosféře a dalšímu oteplování planety. Dopady těžby dřeva na půdu se však dají zmírňovat, pomůže i změna legislativy.

Stromy jsou naším nejlepším nástrojem pro zachytávání CO2 z atmosféry. Nárůst CO2 v atmosféře vede ke zvýšení produktivity rostlin a částečné protiváze emisí CO2. Rostoucí globální teplota ale může tento trend výrazně zbrzdit. Rozpad lesních porostů působením sucha a škůdců totiž vede k uvolnění velkého množství uloženého CO2. Ukazují to měřicí stanice Českého uhlíkového observačního systému CzeCOS, které v lese dokáží stanovit příjem a výdej uhlíku a vody každou půlhodinu. Uhlík se v dřevní hmotě stromů jednoduše neudrží navždy. Je proto potřeba apelovat hlavně na snižování emisí CO2 jako primárního řešení klimatické změny.

Astronomická zima dnes končí. Byla velmi teplá s malým množstvím sněhu. Ve srovnání s průměry z let 1991 až 2020 dokonce o 3,1 stupně teplejší. Lyžařské areály trpí oteplováním už řadu sezón, letos některé už vzdali umělé zasněžování a ukončili sezonu. Je jasné, že potřeba technického sněhu bude stále vyšší. Jaké má dopady na životní prostředí a které inovace zasněžování zefektivňují?

V souvislosti s kůrovcovou kalamitou, která v posledních letech fatálně postihla české lesy, se oprávněně stala předmětem diskusí jejich dřevinná skladba. Je nezpochybnitelné, že kalamita byla významně ovlivněna vysokým zastoupením smrku. Snižovalo se dostatečně, když bylo zřejmé, že je smrk v podmínkách klimatické změny v řadě regionů spojen s vysokými riziky? A jak jsme na tom dnes, kdy probíhá nová výsadba v nejzasaženějších regionech?

Jaký význam má Ukrajina pro Západ jakožto energetický spojenec? Jak se má Evropa postavit rostoucí závislosti na čínských solárních panelech? Tým expertů Atlantic Council přináší doporučení, jak urychlit dekarbonizaci a zároveň dál posilovat energetickou bezpečnost Evropy.

Města zabírají pouze dvě procenta zemského povrchu, spotřebují však dvě třetiny energie a globálně produkují 70 procent všech emisí CO2, z nichž největší podíl tvoří doprava. Ke snížení emisí a znečištění můžou přispět i dopravní návyky obyvatel. Důležitou roli v jejich rozhodování hraje cena jízdného. A zatímco některá evropská města zavádějí dopravu zdarma, Praha uvažuje o skokovém zdražení. 

Česko má obrovské zásoby lithia, kritické suroviny pro výrobu baterií do elektromobilů. Co se týče dalších kroků v dodavatelském řetězci baterií, jako je vlastní výroba a recyklace, ale zaostává. Místní automobilový průmysl by přitom mohly zachránit.

Spotřeba oceli v Česku je nejnižší za deset let. Jedna z hlavních firem, Liberty Ostrava, je navíc v krizi kvůli nesplácení dluhů. Před nároky věřitelů je chráněna do března. S ohledem na mírnění změn klimatu je nutná dekarbonizace odvětví, které se na celkových emisích skleníkových plynů podílí 7 %, zatímco na zaměstnanosti méně než 1 %. Jaká je budoucnost sektoru, jemuž dominují dvě firmy v Moravskoslezském kraji?

Téměř všechny měsíce roku 2023 byly nejteplejšími v historii měření a je velmi pravděpodobné, že následující roky budou trhat nové rekordy. Česka se nejcitelněji dotkne naše “vlastní” sucho. Je ale nutné se připravit i na následky sucha v regionech Afriky a Blízkého východu a s ním spojenou migraci.

‍Rekordní vedra, rekordní emise i spotřeba fosilních paliv. Měsíc po konferenci COP28 je svět vzdálen od dosažení společných klimatických cílů víc než kdy jindy. Podle nejnovějšího výzkumu je základní příčinou "krize lidského chování", což je termín, s nímž přišel mezinárodní tým vědců. Podle jejich studie je zásadní především nutný pokles poptávky po zdrojích, bez něj jsou inovace a transformace jen náplastí.

Přechod Česka na obnovitelné zdroje staví před dodavatele energií nový problém: jak zajistit stabilitu elektrické sítě, když zrovna nesvítí a nefouká? S řešením mají pomoci nové tarify, které odmění domácnosti za omezení spotřeby v době, kdy je elektřiny v síti málo.

Výzkumné centrum při Evropské komisi (Joint Research Centre - JRC) nastínilo čtyři možné scénáře budoucí klimaticky neutrální EU po roce 2050. Některé stojí na hnací síle byznysu a státu, jiné počítají s převratnými krizemi a malými komunitami. Jaký z nich je nejpravděpodobnější po roce 2050?

‍Fosilních průmysl spolu s OPEC, Saúdskou Arábií a jejími spojenci v předsednictví COP28 vede systematickou politickou a mediální kampaň, jejímž cílem je v období před konferencí COP28 a v jejím průběhu zmařit celosvětové úsilí o postupné vyřazení fosilních paliv a přechod k čisté energetické budoucnosti. 

Rok 2023 bude nejteplejším rokem v historii měření, a zatímco vládní delegace v závěru klimatické konferenci COP28 v Dubaji mění rétoriku a slovíčkaří o “přechodu od” spalování fosilních paliv, města a regiony si mezitím stanovují vlastní cíle klimatické neutrality, které v některých případech jdou nad závazky svých vlád. 

Loňská zima přinesla v Evropě extrémní počasí, včetně brzkého sněhu, teplého období a silných dešťů, což významně ovlivnilo sněhové podmínky. Jaká bude zima 2023/24 říct s jistotou nedokážeme, i když samozřejmě hrubé předpovědi existují. Většinou jsou to spíš odhady, protože konkrétní počasí závisí na mnoha faktorech a předpovědi delší, než týden jsou poměrně nejisté. Co ale víme naprosto jistě je to, jaká byla zima minulá. Pojďme si tedy připomenout, jak loňská zima probíhala a jestli byla něčím výjimečná.

Běžnou mechanickou recyklací se v Česku zužitkuje méně než polovina použitých plastů. Vědci z VŠCHT Praha zkoumají možnosti chemické recyklace odpadních plastů a použitých pneumatik s cílem výroby základních petrochemikálií. Tento nový způsob recyklace by šetřil ropu i životní prostředí. Technologii nyní zkoušejí na automobilových pneumatikách.

První generaci fotovoltaických elektráren pomalu končí životnost a recyklace těchto zařízení zatím není efektivně vyřešena. Recyklovat panely je přitom legislativně danou povinností. Největší recyklační zátěž v Česku přijde pravděpodobně kolem roku 2035, kdy budou dosluhovat panely z prvního solárního boomu v letech 2009 a 2010. Do té doby nejspíš vznikne rozsáhlý trh s funkčními použitými FV panely. Předpokládá se totiž, že FV panely budou stále fungovat, jen nebudou mít dostatečnou kapacitu na optimální fungování v rámci fotovoltaické elektrárny.

V prosinci 2023 dojde k prvnímu oficiálnímu vyhodnocení plnění Pařížské dohody o změně klimatu na konferenci COP28. Již teď je z dostupných dat jasné, že se nepodaří udržet nárůst globální teploty pod 1,5 °C. Se dvěma státy probíhá řízení o neplnění povinností vyplývajících ze smlouvy.

Mezinárodní spotřebitelský průzkum ukazuje naléhavost greenwashingu. Průzkum, který provedly organizace BEUC a ICRT v 16 evropských i mimoevropských zemích, zjišťoval, jak spotřebitelé vnímají tvrzení o zelenosti produktů a služeb. Podle výsledků jsou pro spotřebitele hlavně matoucí, jen 3 % respondentů tvrdí, že dokážou poznat nepravdivá tvrzení. 

Fosilní dotace jsou jednou z největších překážek v řešení klimatické krize. V Česku se jim ale zatím příliš pozornosti nedostává. Více lidí nejspíš ví o příspěvku na obnovitelné zdroje než o miliardách korun, které se každoročně z veřejných peněz dávají na podporu fosilních paliv jako je uhlí, plyn či ropa.

Topná sezona po letních teplotách už opravdu začala. V Česku dosud přibližně 15 % domácností topí v kotli na pevná paliva, ale situace se postupně mění k lepšímu. Moderní kotle a správné postupy obsluhy dokáží kvalitu ovzduší pozitivně ovlivnit už nyní. Chcete ušetřit za palivo a méně kouřem obtěžovat sebe i své okolí? Jak správně topit připomínáme skrze desatero Jiřího Horáka, alias SMOKEMANa z Výzkumného energetického centra v Ostravě.

V Česku jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší domácí topeniště, v minulém roce mohly za 85 % celkových emisí tuhých znečišťujících látek. Na vině jsou hlavně staré kotle na pevná paliva, ve kterých se topí tím, čím nemá. Proto dál běží národní programy jako Zelená úsporám a kotlíkové dotace, které mohou pomoci domácnostem snížit spotřebu i emise. Jak se v Česku využívají a jak se to odráží a emisích?

Ekologická vozovna tramvají, komplex zdravých bytů, permafarma a obnova brněnského lesoparku. To jsou vítězové hlavních kategorií soutěže Adapterra Awards pořádané Nadací Partnerství, největší českou environmentální nadací. Ta již pět let hledá a oceňuje projekty, které pomáhají postupně připravit českou krajinu a města na sucho, vlny horka či přívalové deště. Představení vítězů na webu adapterraawards.cz

Z 25 největších světových ropných a plynárenských společností jich 24 nemá žádné proveditelné a klimatické cíle, zjistila nedávná zpráva Carbon Tracker. Veřejnost ale naštěstí není proti korporacím, které ničí klima, bezmocná: celosvětově aktuálně probíhá kolem šedesáti soudních sporů o ochranu klimatu proti "špinavé stovce" firem, která je zodpovědná za více než 70 % celosvětových emisí skleníkových plynů. 

Jak rozvoj levnější, sdílené elektřiny v bytových domech podpořit? Řešením je bavit se o něm s dalšími vlastníky. Iniciátora diskuze může překvapit, kolika dalším by se výroba vlastní elektřiny zamlouvala. Psychologické výzkumy ukazují, že mnohdy stačí nadšená čtvrtina, aby pro svůj nápad strhla celou skupinu. Pokud se solární panely skutečně zamlouvají 68 % lidí žijících v bytech, nemělo by být obtížné nadšenou čtvrtinu sousedů ve svém SVJ najít.

Klimatická krize je podle expertů jednoznačně krizí zdravotní a představuje bezprostřední a vážnou hrozbu pro lidské zdraví, která se dnes týká téměř poloviny světové populace. Hlavy států a přední odborníci na zdraví a klima se sešli, aby před historicky prvním "Dnem zdraví" na konferenci OSN o klimatu (COP28) diskutovali o otázkách týkajících se priorit v oblasti klimatu a zdraví. 

Víceleté sucho, kůrovcová kalamita a požár v NP České Švýcarsko vyvolaly potřebnou debatu o hospodaření v lesích a nutnosti jeho úprav. Všechny tyto tři události přímo souvisí s probíhající klimatickou změnou. Patří mezi její dopady předpovězené ve studiích a strategických materiálech vzniklých v posledních dvaceti letech.

Debatám o zálohování PET lahví již téměř odzvonilo. Ministerstvo životního prostředí na jaře určilo jasný směr: zavedení celorepublikového zálohovacího systému PET lahví a nápojových plechovek novelou zákona o obalech č. 477/2001. Měla by být připravena do konce letošního roku. Dle plánu MŽP začne zálohování v polovině roku 2025, ale již nyní úspěšně fungují pilotní programy v některých obchodních řetězcích.

‍Pokud se dostatečně nezaměříme na klimatickou krizi, můžeme s nadsázkou rovnou přestat řešit řadu dalších výzev, včetně současné genderové nerovnosti. Data totiž mluví jasně: současné klimatické politiky jsou nedostatečné a nebrání oteplení planety o více než 2,5°C do konce století, což je zcela neslučitelné se životem, jaký vedeme dnes. Ve víru kolapsu se může stát i to, že společnost zcela ztratí schopnost solidarity.

Metan, druhý nejvýznamnější skleníkový plyn, má spoustu zásadních vlastností pro zmírňování změn klimatu. V porovnání s CO2 asi třicetkrát intenzivněji zachycuje teplo v atmosféře, zato z ní mizí rychle - už zhruba po deseti letech. I proto omezení jeho emisí přináší rychlé snížení růstu teploty. Asi 40 % emisí vytváří sama příroda. A právě takový metan zkoumají vědci z Czechglobe.

‍Mokřady jsou pro mírnění projevů změny klimatu v krajině klíčové. Chrání před suchem a jsou stanovištěm mnoha vzácných druhů. Na Šumavě bylo v posledních letech obnoveno více než 1200 hektarů mokřadů, 25 kilometrů přírodních potoků a odstraněno 150 kilometrů odvodňovacích kanálů. Práce letos pokračují.Projekt Life for Mires (Život pro mokřady), jehož cílem je vrátit vodu do míst, kde byla od nepaměti, bude pokračovat až do roku 2024. Kromě obnovy mokřadů na celkové ploše 2 059 hektarů, je cílem i zlepšení podmínek pro život vzácných druhů ptáků nebo šíření povědomí o mokřadech a hydrologii krajiny mezi vlastníky pozemků a zemědělci z přilehlých oblastí. Rušení odvodňovacích kanálů pomáhá také snižovat emise CO2 z odvodněných rašelinišť o přibližně 125 tun ročně a zvyšovat celkový objem vody uložené v rašeliništích a dalších mokřadech až o 170 000 m3.

Soutěž Adapterra Awards pořádaná Nadací Partnerství hledá nejlepší příklady adaptací na změnu klimatu. Shromažďuje je v inspirativní databázi, oceňuje a propaguje. Díky tomu se ukázkové projekty mohou replikovat na dalších místech v České republice. Do letošního pátého ročníku se přihlásilo 115 projektů, což je nejvíce v historii soutěže. Nyní máme tu čest představit vám 21 finalistů. Tři z těchto úspěšných projektů se nachází na území hlavního města Prahy, která je partnerem soutěže. Seznamte se s nimi, vyberte projekt, který se vám líbí nejvíce a udělte mu Cenu sympatie. Hlasujte na adaptrerraawards.cz 

Spotřebitelské chování má větší vliv na dosažení klimatických cílů, než se zdá. Tvůrci politik ale skutečné behaviorální faktory málokdy zohledňují a automaticky chápou člověka jako racionálního tvora pečlivě zvažujícího “pro a proti”. Opak je ale pravdou. Jak se dá naše zkratkovité myšlení promítnout do zelených politik?

Zadržování a využívání srážkové vody (dešťovky) domácnostmi má svůj dlouhodobý význam hned z několika důvodů: zpomaluje odtok srážek z území, šetří pitnou vodu a snižuje přetížení smíšené kanalizace. Když se lidé rozhodují, jak budou na svém pozemku s dešťovkou hospodařit, zvažují hned několik faktorů: fakt, že systém na zachytávání dešťovky vyžaduje investice do nadzemních či podzemních nádrží, čerpadel nebo zasakovacích zařízení, ale i různé možnosti využití na pozemku, nároky na prostor a estetiku. Roli v rozhodování také hrají náklady na údržby celého systému (např. filtrace, čištění, uchovávání vody v odpovídající kvalitě).

Asi každý, kdo žije ve městě, ví, že když je v letních dnech horko, je tam často k nevydržení. Přispívá k tomu jev nazývaný tepelný ostrov měst, kdy je teplota v zastavěném území až o několik stupňů Celsia vyšší než v okolní krajině. Tmavé povrchy dosahují až 70 ° Celsia. Naštěstí existují funkční řešení, říkáme jim modrozelená, protože propojují fungování vody a zeleně.

Kromě šetření vodou je možné na tradiční letní sucho reagovat i dalšími způsoby: zachytáváním dešťovky nebo využíváním recyklované vody. Zatímco v mnoha zemích EU se běžně využívá i ve veřejném prostoru, v Česku dosud chyběla vůle i legislativa. To se má změnit.

Stromy dokážou pro své přežití udělat více, než si vědci dosud mysleli. Například buky si umějí udržovat v půdě dostatečné množství živin. Při výzkumu, který vedlFilip Oulehle z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a České geologické služby, vědci také zjistili, že pokud žijí různé druhy stromů pospolu, dokážou prostředí přizpůsobovat ke společnému prospěchu. Což je další z mnoha argumentů, proč jsou odolnější lesy smíšené na rozdíl od monokulturních.

Postupně přibývá počet dní, kdy většina obyvatel z městských center utíká do zeleně, za příjemnějším prostředím a nižší teplotou. Adaptačních opatření, která na tento nepříznivý vývoj v betonových džunglích reagují, je nespočet. Dříve se většinově využívala zejména technická opatření, z důvodu jejich mnohdy betonového vzhledu někdy označovaná také jako šedá infrastruktura. V posledních letech se však do popředí stále častěji dostává přijímání adaptačních opatření založených na infrastruktuře zelené a modré, tedy opatření využívajících zeleň a vodní prvky.

V pondělí 19. června 2023 byla v New Yorku v sídle OSN formálně přijata dlouho očekávaná Dohoda o biodiverzitě volného moře. Ač se dohoda jeví z pohledu České republiky jako vnitrozemského státu nevýznamná, opak je pravdou, týká se totiž tzv. mezinárodních prostorů, v nichž mají všechny státy světa stejná práva a které představují 42 % povrchu planety Země, 64 % rozlohy oceánů a 95 % jejich objemu. 

Lesnický a dřevozpracující sektor se v současné době vzpamatovává z období vysoké nestability v důsledku klimatických změn a kůrovcové kalamity, která na svém vrcholu v roce 2020 způsobila více než zdvojnásobení roční těžby dřeva oproti předchozímu desetiletí. V důsledku toho se české lesy přesunuly z pozice úložišť uhlíku do pozice významného zdroje emisí CO2. Jednou potenciální „pozitivní“ stránkou kůrovcové kalamity bylo velké navýšení nabídky surového dřeva, avšak hlavním důsledkem byl odpovídající nárůst vývozu kulatiny bez přidané hodnoty. Domácí dřevozpracující odvětví se potýká s řadou strukturálních problémů, včetně nedostatečných kapacit, nízké provozní efektivity, nedostatku pracovních sil a nedostatečné vertikální integrace do výroby polotovarů a hotových výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Potenciál cirkulárního využití dřeva je zatím nevyužitý.

Aktivní zapojení místních komunit do procesu glokalizace může přispět k tomu, že globální strategie a řešení, často diskutována na mezinárodních klimatických konferencích, které mohou působit odtržené od reality, jsou relevantní a přizpůsobené místním podmínkám. Naopak, zkušenosti a řešení vyvinutá na lokální úrovni mohou být sdílená a uplatněná v jiných kontextech, čímž se zvyšuje globální odolnost vůči klimatickým změnám. Tento proces sdílení a učení se nazývá "glokální výměna" a je stěžejní pro nastavení efektivní spolupráce v klimatických otázkách. 

Každý jistě slyšel, že ochrana přírody se neslučuje s ekonomickým růstem a pokud chceme žít v blahobytu, příroda musí být odsunuta na druhou kolej. Přitom většina ekonomicky hodnotných statků, které jsou základem tržní ekonomiky, pochází ze zdravých a fungujících ekosystémů – jídlo, dřevo, vlákna i palivo. Ekologie a ekonomie spolu souvisí tak těsně, že je od sebe téměř nelze odlišit. Tato logika je zatím cizí většinovému ekonomickému uvažování.

Solární a větrná energie vygenerovala v roce 2022 625 TWh (terawatthodin) evropské elektřiny, což je 22 % celkové produkce, fosilní zdroje se na produkci podílí pouze 20 %. Solární a větrné obnovitelné zdroje vygenerovaly v prvním kvartálu roku 2023 o 32 % elektrické energie více než plyn. V roce 2022 zaplatila EU Rusku 57 miliard eur za zemní plyn a dalších 18 miliard za LNG. Za první kvartál roku 2023 zaplatila EU Rusku 5,4 miliard eur celkově (plyn z trubek + LNG). Ruské vydírání Evropy pomocí plynu a jeho přemrštěných cen umožnilo Putinovu režimu zvýšit zisky z plynu o 42 % (53 miliard EUR v roce 2021, 75 miliard EUR v roce 2022). Současně Rusko snížilo export plynu do Evropské unie o 46 %.

Dle dat publikovaných časopisem The Economist by mohlo být takto bokem ukládáno až 6 % hodnoty světových akciových trhů. Ekonomika založená na půjčkách s úrokem v případě, že daný úrok není spotřebován, musí vyprodukovat další zboží a služby. Peníze na to však získá jen z dalšího dluhu, který pak v sobě opět obsahuje úrok. A tak se dluhová spirála roztáčí dokola každý rok, produkce stále roste až do vyčerpání ekosystémů a ekologického kolapsu

Podle nové analýzy energetického think-tanku Ember by země střední a východní Evropy mohly do roku 2030 vyrobit až 200 GW větrné a solární energie a snížit tak průměrné velkoobchodní ceny elektřiny o 29 % ve srovnání se scénářem založeným na současných podmínkách. Podle studie Ember je pravděpodobné, že region využije pouze polovinu této kapacity, pokud nedojde ke zlepšení politik v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Začíná turistická sezona a mnoho Čechů vyráží do přírody. S tím se ale pojí častý problém: znečišťování. Čeští vědci rok měřili, kde všude se u nás odpadky povalují. Nejvíce znečištěné jsou autobusové zastávky. Nejčastěji zde najdeme nedopalky, sklo a plastové obaly. A hlavní příčina? Podle vědců jsou znečišťovatelé jednoduše líní.

Uplynula další zima, naštěstí mírná, nicméně provázená rekordními cenami energií. S tím, jak lidé přestávají topit, je načase shrnout a zhodnotit, co způsobila energetická krize a jak na domácnosti dopadá energetická chudoba - problém, který se v nějaké formě týkal už před krizí čtvrtiny obyvatel Česka. 

Cestou plošného snížení rychlosti na 30 km/h se vydalo již mnoho měst a jejich zkušenost jednoznačně potvrzuje, že tento krok vede mimo jiné ke snížení počtu smrtelných nehod. Rakouský Graz udělal tento krok již začátkem devadesátých let. Počet smrtelných nehod následně klesl o 25 %. Tuto zkušenost potvrzují i Helsinki, a upozorňují na to, že snížení rychlosti se vyplácí i majitelům aut: vedle úrazů chodců klesl o třetinu i počet vozidel poškozených nehodami. 

Loňské počasí přineslo řadu extrémů, které měly dlouhodobý negativní dopad jak na lidské zdraví, tak na ekonomiku. Kombinace extrémních vln veder a nedostatku srážek spolu s dalšími faktory způsobily nejteplejší léto v Evropě v historii měření, extrémní sucho ve třetině Evropy a druhé nejpustošivější požáry v přepočtu na spálenou plochu.

Kritickým surovinám se věnuje nová evropská legislativa. Podle ní má EU do roku 2030 být schopna pokrýt 10 % roční spotřeby kritických materiálů vlastní těžbou, 40 % vlastním zpracováním a 15 % vlastní recyklací. Kromě toho by nemělo více než 65 % jakéhokoliv strategického materiálu pocházet z jediné třetí země. V současné době je EU těmto cílům dost vzdálená. Většina lithia nyní přichází z Chile, křemík z Norska, grafit z Číny, kobalt z Konga. Pouze minimum evropské poptávky kritických surovin je pokryto těžbou na území EU. Do roku 2030 by to mohlo být přibližně 30 %.

Výrazný pokles poptávky (-7 %) v zimních měsících vedl k poklesu výroby z fosilních paliv (-12 %) oproti předchozí zimě. Obnovitelné zdroje vyrobily v zimě 40 % elektřiny v EU, což je poprvé v zimním období více než fosilní paliva (37 %). Evropa sníženou poptávkou ušetřila 12 miliard eur. Na mírné zimy a šetření ale nelze spoléhat, je nutná rychlá transformace.

Poslední konference COP27 v egyptském Šarm aš-Šajchu toho příliš nenabídla. Lze se snad spokojit se vznikem speciálního fondu “Loss and Damage” k pokrytí škod způsobených globálním oteplováním ve zvláště zranitelných zemích, ovšem ten zatím ještě neslibuje nic hmatatelného. Doufejme, že nadcházející COP28 v Dubaji existenci fondu objasní. Pokud se tak stane, bude to mít nedozírné politické důsledky. Pro koho přesně?

Větrné a solární elektrárny měly v loňském roce na celosvětové výrobě elektřiny rekordní podíl, který činil 12 procent. Zvýšil se tak z deseti procent o rok dříve, vyplývá ze zprávy organizace Ember. Loňský rok tak podle zprávy mohl znamenat vrchol emisí oxidu uhličitého (CO2) z energetického sektoru, který je největším znečišťovatelem ovzduší.

Před více než měsícem zrušil Nejvyšší správní soud zásadní části prvního českého klimatického rozsudku a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Autoři původní žaloby se dožadovali, aby soud zakázal vládě a ministerstvům porušovat jejich „právo na příznivé životní prostředí“ a nařídil přijetí opatření, která by Česku umožnila splnit závazek z Pařížské dohody: zásadně snížit produkci skleníkových plynů.

Vědkyně a vědci z Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) vydali novou zprávu. Jde o poslední varování lidstva před prolomením kritické hranice. Limit oteplení o 1,5 °C totiž podle nové zprávy překročíme už na přelomu dekády. Přesto svět stále nedělá pro řešení dost, spíše naopak. Vědci upozornili, že i navzdory alarmující situaci proudí větší objem prostředků do fosilních paliv než do klimatických opatření. Co ještě zpráva říká? A jak vlastně vytvořit svět, ve kterém se klima neutrhne ze řetězu? 

Klimatická změna se odehrává před našima očima doslova každý den a dostává do pohybu statisíce lidí. Jen loni narostl počet uprchlíků v Evropě o 64 %, a to vyjma lidí utíkajících před válkou na Ukrajině. Miliony klimatických uprchlíků, kteřÍ dle odborných odhadů přijdou do roku 2050, zastihnou Evropu nejspíš nepřipravenou, zatím pro ně nemá ani legální status.

O tom, že je nezdravé potlačovat a odsouvat stranou vlastní emoce, protože tím škodíme své vlastní psychické a fyzické kondici, jsme už nejspíš mnohdy slyšeli. V případě environmentálního žalu kromě vlastní úhony také snižujeme šance se změnám jako společnost postavit.

Přechod na čisté technologie, jejich výzkum, vývoj i výroba, už nemůžou být vnímány čistě jako otázka snižování emisí, ale i jako otázka udržení konkurenceschopnosti na globálním trhu. Zelený závod začal a Česká republika by měla zbystřit.

Abychom byli společností odolnou proti katastrofám, potřebujeme krizové situace kvalitně vyhodnocovat a poučit se z nich do budoucna, musíme naslouchat specifickým znalostem a zkušenostem obyvatel v regionech a měli bychom místní komunity do systému snižování rizik katastrof více zapojovat, říkají autorky studie.

Jedním z klíčových znaků, který ale všechny IPCC scénáře spojuje, je zmíněný předpoklad většího či menšího, avšak setrvalého, ekonomického růstu. Jejich tvůrci tedy předpokládají, že záporné tempo růstu by nevyhnutelně mělo silné negativní sociální dopady. To je nutné překonat a pracovat s možností dočasně se zmenšujícího objemu výroby a spotřeby.

Z pohledu udržitelnosti a snížení uhlíkové stopy z obalů v rámci EU lze plánované přijetí nového nařízení považovat za krok vpřed. Cíle ale mohly být ambicióznější - to se týká lehkých plastových tašek nebo tmavého skla.

Česká republika se již několik let snaží posílit ústavní ochranu vody, respektive práva na vodu. Důvodem jsou již viditelné a očekávané dopady změny klimatu. K poslednímu návrhu Ministerstva životního prostředí se však sešly zásadní připomínky.