Pařížská dohoda by mohla pomoci světu vyhnout se 57 horkým dnům ročně, vyplývá ze studie

Pařížská dohoda z roku 2015 by mohla globálně pomoci vyhnout se 57 horkým dnům, pokud země dodrží plány na snížení emisí a omezí oteplování v tomto století na 2,6 °C, vyplývá z nové studie. Zpráva organizací Climate Central a World Weather Attribution ukazuje, že historická dohoda může pomoci světu směřovat k bezpečnějšímu klimatu.

Vědci ve zprávě varují, že i při oteplení o 2,6 °C budou budoucí generace vystaveny nebezpečnému horku, které bude mít vážné dopady na zdraví a prohloubí socioekonomické nerovnosti. Vyzývají k silnějším závazkům a politikám, které urychlí přechod od fosilních paliv a udrží oteplení výrazně pod 2 °C.

● Při oteplení o 4 °C – při teplotní trajektorii vypočítané v roce 2015 před podpisem dohody – by svět zažil v průměru 114 horkých dnů ročně. 

● Pokud dnes země úspěšně splní své současné emisní plány a omezení oteplení se udrží na 2,6 °C, mohla by se planeta dočkat až o 57 horkých dnů ročně méně, než bez závazků.

● Šest nedávných vln veder, které zasáhly země po celém světě, by bylo při oteplení o 4 °C asi 5 až 75krát pravděpodobnější než dnes (při oteplení o 2,6 °C “jen” 3 až 35krát pravděpodobnější)

● Udržení oteplení výrazně pod hranicí 2 °C je zásadní, protože s každým zlomkem stupně se vedro stává nebezpečnějším. Od roku 2015 vedlo zvýšení o 0,3 °C celosvětově k 11 horkým dnům navíc a ke zvýšení pravděpodobnosti výskytu vln veder, a to až desetinásobně v Amazonii, devítinásobně v Mali a Burkina Faso a dvojnásobně v Indii a Pákistánu.

● Financování adaptačních opatření je stále příliš omezené stejně jako investice do systémů včasného varování a akčních plánů jsou v mnoha městech a zemích.

„Odhad 57 horkých dnů ročně vychází z globálního průměru, který však zakrývá výrazné regionální rozdíly. Česko se otepluje přibližně o 40 % rychleji než svět jako celek, a proto lze očekávat, že dopady i potenciální přínosy Pařížské dohody se zde projeví výrazně citelněji," říká Nikola Adamovská, expertka na globální správu klimatu a výzkumnice z Univerzity Palackého v Olomouci. 

„Zlehčování nebo popírání významu Pařížské dohody znamená odmítání vědecky podložených důkazů. Studie ukazuje, že dodržování jejích cílů je především investicí do zdraví, bezpečnosti a kvality života. Každá desetina stupně navíc zvyšuje pravděpodobnost extrémních projevů počasí a posouvá hranici toho, co je ještě zvládnutelné."

„Deset let po přijetí Pařížské dohody studie připomíná, že i když rámec z roku 2015 nasměroval svět k bezpečnějšímu klimatu, jeho sliby zatím naplněny nejsou. I při částečném úspěchu, tedy při omezení oteplení na 2,6 °C a zhruba o 57 horkých dnů ročně méně, by planeta čelila mnohem nebezpečnějšímu klimatu, než jaké dohoda slibovala odvrátit. Výročí tak je tak spíše příležitostí k důrazné sebereflexi," dodává Nikola Adamovská.

„Pařížská dohoda je silný, právně závazný rámec, který nám může pomoci vyhnout se nejzávažnějším dopadům změny klimatu. Země však musí udělat více, aby se odklonily od ropy, zemního plynu a uhlí. Máme všechny potřebné znalosti a technologie k přechodu od fosilních paliv, ale k rychlejšímu pokroku jsou zapotřebí silnější a spravedlivější politiky. Politici musí brát důvod Pařížské dohody mnohem vážněji. Jde o ochranu našich lidských práv. Každá desetina stupně oteplení – ať už je to 1,4, 1,5 nebo 1,7 °C – bude pro miliony lidí znamenat rozdíl mezi bezpečím a utrpením,“ uvedla Friederike Otto, profesorka klimatologie na Centru pro environmentální politiku Imperial College London.

Pařížská dohoda z roku 2015 stanovila cíl udržet globální teploty výrazně pod 2 °C a omezenit nárůst na 1,5 °C. Dnes dosáhlo oteplení již víc než 1,3 °C a s pokračujícím růstem emisí někteří političtí představitelé zpochybňují účinnost celé dohody.Studie však zároveň ukazuje, že dohoda pomáhá posunout svět k bezpečnějšímu klimatu. První část se zaměřila na horké dny – 10 % nejteplejších teplot v zemích po celém světě. Při oteplení o 4 °C se očekávalo, že svět zažije v průměru 114 horkých dnů. Pokud dnes země splní své současné emisní plány a oteplení udrží na 2,6 °C, Keňa by mohla zaznamenat o 82 dní méně horkých dnů, Mexiko o 77, Brazílie o 69, Egypt o 36, Austrálie o 34, Indie o 30, USA o 30, Velká Británie o 29, Čína o 29 a Španělsko o 27.

Druhá část studie se zaměřuje na šest nedávných vln veder v jižní Evropě, západní Africe, Amazonii, Asii, Austrálii a Severní a Střední Americe. Tyto události podle výzkumníků vyvolaly ničivé sucho a lesní požáry, ochromily města a pravděpodobně zabily desítky tisíc lidí. Studie zjistila, že při oteplení o 4 °C by byly vlny veder o 3 až 6 °C teplejší. Horko je nejnebezpečnější extremitou počasí (z hlediska globálních dopadů), které každoročně způsobuje odhadem půl milionu úmrtí. V minulosti však bylo jeho nebezpečí podceňováno kvůli méně viditelným dopadům ve srovnání s extrémními vichry, požáry nebo záplavami.

Vědci tvrdí, že kampaně a iniciativy na základě Pařížské dohody pomohly v asi polovině všech signatářských zemí zavést varovné systémy a nejméně 47 zemí má funkční akční plány. Dalším jasným závěrem studie je, že nejúčinnějším způsobem, jak chránit lidi a minimalizovat úmrtí související s vedrem, je rychlý odklon od ropy, plynu a uhlí – hlavních příčin klimatické změny i souvisejícího extrémního počasí.

„Pařížská dohoda pomáhá mnoha regionům světa vyhnout se nejhorším možným důsledkům klimatických změn. Ale nenechte se mýlit – stále směřujeme k nebezpečně horké budoucnosti. Dopady nedávných vln veder ukazují, že mnoho zemí není dobře připraveno na oteplení o 1,3 °C, natož na oteplení o 2,6 °C, které se předpokládá, pokud – a to je velké pokud – země splní své současné závazky ke snížení emisí,” řekla Kristina Dahl, viceprezidentka pro vědu Climate Central.

„Od podpisu dohody jsme také dosáhli významného pokroku v oblasti adaptace. V posledním desetiletí vznikla řada akčních plánů proti horku a systémů včasného varování. Nebezpečí horkého počasí se v tomto století bude jen zvyšovat, proto je zásadní, aby každá země zavedla opatření, která pomohou zajistit bezpečnost lidí,“ řekl Roop Singh, vedoucí oddělení měst a atribuce v Klimatickém centru Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

„Amazonský deštný prales je zásadní pro stabilitu klimatu, ale každá desetina stupně oteplení zvyšuje dopady sucha a tepla na tento zásadní ekosystém. Za deset let, s oteplením o 0,3 °C, se šestiměsíční období extrémního tepla v Amazonii – jako například vedro v roce 2023, které výrazně zhoršilo paralyzující sucho – stalo desetkrát pravděpodobnějším. Při současné trajektorii emisí se očekává, že podobné události budou Amazonii postihovat téměř každý rok,“ varuje Theo Keeping, výzkumník v Centru pro environmentální politiku na Imperial College London.