Závazné cíle EU pro předcházení plýtvání jídlem – aktualizovaná směrnice o odpadech ze září 2025 – zavazuje členské státy do necelých dvou let zavést opatření, díky kterým by domácnosti, restaurace, jídelny a malé obchody měly snížit potravinový odpad do roku 2030 o 30 % oproti roku 2021-23, zpracovatelé a výrobci potravin pak o 10 % do roku 2030.
Závazné cíle EU pro předcházení plýtvání jídlem – aktualizovaná směrnice o odpadech ze září 2025 – zavazuje členské státy do necelých dvou let zavést opatření, díky kterým by domácnosti, restaurace, jídelny a malé obchody měly snížit potravinový odpad do roku 2030 o 30 % oproti roku 2021-23, zpracovatelé a výrobci potravin pak o 10 % do roku 2030.
Jak k těmto cílům mohou přistoupí obecní samosprávy, školy či firmy, bude řešit konference Cirkulární města a byznys 4, s podtitulem Budoucnost na talíři již 14. 10. v Národním zemědělském muzeu.
Plýtvání jídlem je jedním z nejpalčivějších sociálních a environmentálních problémů dneška. Podle organizace EUROSTAT vzniklo v roce 2022 na jednoho obyvatele EU 132 kg potravinového odpadu. Významnou oblastí, kde ke vzniku potravinového odpadu dochází, je také oblast spotřebitelů: domácností a stravovacích služeb.
Průzkum Prague Food Waste (a jeho část zaměřená na hromadné stravování) ukázal, že školní jídelny (pro 400 – 600 žáků) vyprodukují zhruba 426 kg potravinového odpadu za jeden školní týden, tj. pět dnů. Největší část tvořil odpad z konzumace, tedy vydané, ale nesnězené jídlo – asi 205 kg
na školu. Uvařené, ale nevydané pokrmy tvořily 183 kg na školu. K tomu průměrně ve školách vzniká na 100 Kg připraveného jídla asi 33, 8 kg odpadu (z přípravy, výdeje i konzumace). Veřejné školní jídelny přitom vyprodukují průměrně 2,5x víc odpadu než jídelny v privátním sektoru (soukromé školy, firemní jídelny). Hodnota zbytků z talířů za školní rok na žáka je asi 1200 Kč.
Mírnit potravinový odpad se již dnes snaží stovky zřizovatelů škol v Česku. Dobrou praxi bude prezentovat na konferenci Cirkulární města a byznys 4, s podtitulem Budoucnost na talíři zástupkyně Krajského úřadu Hradec Králové Martina Saláková Šafková, která představí zkušenosti s digitálním tržištěm, které propojuje nabídku místních farmářů s poptávkou škol.
Cílem projektu Královéhradecké tržiště je zkrácení dodavatelských řetězců a podpora lokální produkce a potravinové soběstačnosti regionu. “Královéhradecké tržiště nemá ambice být místem stovek objednávek měsíčně ve velkých finančních objemech, ale chceme, aby bylo takovou seznamkou, kde se potká nabídka regionálních producentů s poptávkou veřejných stravovacích zařízení z řad nejen školních jídelen, ale i dalších, jako jsou restaurace, bistra, firemní kantýny a podobně,” vysvětluje Martina Saláková Šafková.
V Jičíně zase město pomáhá koordinovat dodávky místní produkce do škol. Většinou se jedná o zakázky malého rozsahu. “Jde o efektivní vynakládání daných finančních prostředků tak, aby byla získána přidaná hodnota. Nakupují se čerstvé suroviny od prvovýrobců a regionálních dodavatelů. Jde o přímé závozy bez obchodních řetězců. Důraz klademe na sezónní produkci ovoce a zeleniny a také první vlaštovky biopotravin, zatím převážně mléčných produktů – sýrů, zakysané smetany, tvarohů a podobně,” říká vedoucí oddělení veřejných zakázek z Města Jičín.
Strategie odpovědného stravování, kterou v Jičíně funguje od roku 2022, je konkrétním krokem k udržitelnému, kvalitnímu a zdravému stravování dětí v mateřských a základních školách zřizovaných městem. Jejím cílem je, aby školní jídelny používaly více sezónních, čerstvých, lokálních a ekologicky šetrně vyrobených surovin a aby jejich nákupy byly zároveň ekonomicky i environmentálně odpovědné. “Strategie stojí na třech pilířích – osvětě a propagaci, podpoře při vyhledávání lokálních surovin a spolupráci s dodavateli a postupném zavádění biopotravin. Velký důraz klademe na otevřenou komunikaci – jak mezi městem, jídelnami a dodavateli, tak směrem k veřejnosti. Jídelny informují rodiče i děti o použitých sezónních a regionálních potravinách přímo v jídelníčcích, a město o těchto aktivitách informuje prostřednictvím svých webových stránek, Jičínského zpravodaje, sociálních sítí i na různých odborných fórech,” pospisuje praxi Lenka Hollerová.
Zahraniční dobrou praxi měst představí koordinátorka potravinové politiky města Vídeň Julia Haas. Na konferenci kromě místních samospráv vystoupí i zástupci byznysu: například ze supermarketu Lidl, podniku Nesnězeno nebo Hopi Chef Tech Food.
Konferenci pořádá ji se záštitou Ministerstva pro životní prostředí a pražské radní Jany Komrskové Pražský inovační institut.
Aby vědci a vědkyně, kteří píšou o klimatické změně, byli víc slyšet. Poskytujeme médiím kvalitní a podložené informace o různých aspektech změny klimatu.
Sound of Science 2022 - všechna práva vyhrazena. Fotografie na webu jsou z otevřených databází, jako jsou Pixabay, Shutterstock, Unspalsh a Creative Commons Licences.
