V roce 2025 větrná a solární energie v EU poprvé předstihly fosilní zdroje

Podle zprávy European Electricity Review, kterou zveřejnil energetický think tank Ember, vyrobily v roce 2025 větrná a solární energie v EU více elektřiny než fosilní paliva. Jejich podíl dosáhl rekordních 30 %, zatímco fosilní paliva činila 29 %. Zpráva je komplexním zdrojem informací o výrobě a spotřebě elektřiny v evropské sedmadvacítce. 

Překonání fosilních paliv větrnou a solární energií v roce 2025 lze z velké části přičíst prudkému nárůstu výroby ze solární energie. Ta rostla již čtvrtý rok po sobě o více než pětinu (+20,1 %). V roce 2025 vyrobila rekordních 13 % elektřiny v EU, čímž překonala jak uhlí, tak vodní energii.

„Tento milník ukazuje, jak rychle se věci mění,“ uvedla autorka zprávy Dr. Beatrice Petrovich. „EU směřuje k energetickému systému založenému na větrné a solární energii, a to v pravý čas, protože fosilní paliva přispívají k nestabilitě na globální scéně.“

V Česku se za posledních pět let produkce solární energie sice zdvojnásobila, ale nepřipojilo se loni ke skupině 14 zemí EU, kde větrná a solární energie vyprodukovaly více elektřiny než fosilní paliva.

„Mezi lety 2020 a 2025 v Česku vzrostla výroba elektřiny ze slunce z 2,3 TWh na 4,4 TWh a její podíl na výrobě elektřiny se více než zdvojnásobil - z necelých 3 % na téměř 6 %. Nejnovější data však naznačují, že tempo růstu začíná zpomalovat. Přestože výroba ze solární energie v roce 2025 vzrostla přibližně o 0,8 TWh, meziroční nárůst jejího podílu byl nižší než v roce 2024. To je znepokojivé, protože Česko má stále značný nevyužitý solární potenciál a zůstává pod průměrem EU ve využívání obnovitelných zdrojů. Bez obnovení tempa růstu hrozí, že dosavadní pokrok nepovede k hlubší proměně energetického mixu a Česko v transformaci energetiky zůstane pozadu za vývojem v EU,“ doplňuje český kontext Tatiana Mindeková, analytička think-tanku Ember.

Důležité je nastartovat růst i v odvětví větrné energetiky. „Report Ember ukazuje, proč je kombinace větru a slunce tak účinná: když na jaře 2025 foukal slabý vítr, solární elektrárny to vykompenzovaly – a podíl obnovitelných zdrojů v EU zůstal stabilní. Česko ale tuto pojistku nemá. Máme jen fotovoltaiku – zatímco větrná energetika u nás stagnuje. Přitom právě vítr je klíčem k levnější elektřině. Data ukazují, že v hodinách s vysokou výrobou obnovitelných zdrojů jsou ceny o 8–11 % nižší než v hodinách závislých na plynu. Finsko díky investicím do větru dosáhlo rekordního 27% podílu a fakticky ukončilo uhlí před termínem. Podoně na tom bylo loni i Irsko. V rámci střední Evropy může být pro ČR překvapivě inspirací i Maďarsko: dosáhlo 27% podílu solární energie, nejvyššího v EU,” říká Jiří Beranovský z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Podle Beranovského jsou další zajímavou příležitostí pro Česko baterie. Náklady na bateriová úložiště klesají za poslední dekádu v průměru o 20 % ročně a ekonomika jejich provozu je výhodnější. Baterie dokážou ukládat levnou solární energii přes den a dodávat ji večer, kdy by jinak nastupovaly drahé plynové elektrárny.

Solární energie zažívá boom a OZE dodávají téměř polovinu energie v EU

Trend meziročního nárůstu výroby solární energie zaznamenaly všechny země EU, a to v souvislosti s obrovským rozvojem solárních instalací. Pět zemí EU vyrábělo více než pětinu elektřiny ze sluneční energie: Maďarsko, Řecko, Španělsko, Kypr a Nizozemsko.

Obnovitelné zdroje se v EU v roce 2025 podílely na výrobě elektřiny téměř z poloviny (48 %). Neobvyklé povětrnostní podmínky snížily výrobu z vodní energie o 12 % a z větrné energie o 2 %, zároveň byly ale pozitivní pro výrobu ze slunce. Větrná energie i přes pokles zůstala druhým největším zdrojem elektřiny v EU s podílem 17 % (a vyrobila více elektřiny než plyn).

Známky strukturální změny jsou patrné v celé EU, protože v roce 2025 vyrobila větrná a solární energie více elektřiny než všechny fosilní zdroje ve 14 z 27 zemí EU. V posledních pěti letech zaznamenala větrná a solární energie masivní růst (z 20 % v roce 2020 na 30 % v roce 2025). Podíl fosilních paliv klesl ve stejném období z 37 % na 29 %, zatímco podíl vodní a jaderné energie zůstal stabilní nebo mírně poklesl.

Plyn roste během poklesu vodní energie, což tlačí ceny nahoru

Výroba elektřiny z plynu vzrostla v roce 2025 o 8 %, což bylo způsobeno především snížením výroby z vodní energie. Plyn však v EU dlouhodobě klesá a v roce 2025 byl stále o 189 % nižší než v roce 2019, kdy dosáhl maxima. Nárůst spotřeby plynu znamenal loni pro EU náklady na dovoz ve výši 32 miliard EUR, což je o 16 % více než v předchozím roce. Jedná se o první nárůst nákladů na dovoz plynu od energetické krize v roce 2022. Nejvíce zaplatily Německo a Itálie Itálie.

Uhlí pokračovalo v prudkém poklesu a v roce 2025 stálo za méně než 9.2 % vyprodukované energie v EU, což je rekordní minimum. Ve 19 zemích EU je podíl uhelné energie nulový nebo nižší než 5 %. Uhlí historicky nejníž klesalo i v největších uhelných zemích EU, Německu a Polsku. „Další prioritou EU by mělo být výrazné snížení závislosti na drahém dováženém plynu,“ pokračovala Beatrice Petrovich. „V roce 2025 jsme zaznamenali první známky většího využívání bateriových úložišť k přesunu domácí obnovitelné energie do hodin s vysokou spotřebou plynu. Tento zajímavý trend se v příštích letech pravděpodobně zrychlí, což omezí množství plynu potřebného ve večerních hodinách a tím stabilizuje ceny.“

Poznámky pro redakci

Zpráva byla zveřejněna ve čtvrtek 22. ledna 2026 v 00:01 bruselského času na tomto odkazu: https://ember-energy.org/latest-insights/european-electricity-review-2026/