Přeměna uzavřených uhelných dolů na solární elektrárny může zvýšit globální solární kapacitu o 15 %

Zpráva Global Energy Monitor dospěla k závěru, že přeměna opuštěných uhelných dolů na solární elektrárny by mohla zvýšit celosvětovou kapacitu solární energie o téměř 300 GW a vytvořit více než 700 000 pracovních míst. Analýza uvádí, že několik zemí již zvažuje instalaci solárních panelů v opuštěných uhelných dolech. V tomto směru je zatím nejaktivnější Čína.

Zpráva mapuje potenciál solární energie a pracovních míst v uzavřených uhelných dolech v Indii, Indonésii, Jižní Africe, Austrálii, Číně, Německu, Mozambiku, Kolumbii, Polsku, Turecku, Chile, Kanadě, USA a dalších.

Podle zprávy by developeři mohli celosvětově vybudovat téměř 300 GW fotovoltaické solární kapacity na povrchových uhelných dolech, které byly uzavřeny v posledních pěti letech i těch, jejichž uzavření se očekává do konce roku 2030. To je kapacita odpovídající zhruba roční spotřebě elektřiny v Německu. 

Více než 2089 km2 pozemků, které jsou už teď k dispozici po uzavření povrchových uhelných dolů, by mohlo potenciálně pojmout solární elektrárny o výkonu přes 103 GW. Do roku 2030 se pak očekává opuštění dalších zhruba 3731 km2 půdy, která by mohla pojmout dalších 185 GW solární kapacity. 

Téměř všechny opuštěné uhelné doly se nacházejí v těsné blízkosti elektrické sítě, včetně rozvoden a přenosových vedení – 96 % nedávno opuštěných dolů je vzdáleno méně než 10 km od elektrické sítě a 91 % se nachází do 10 km od rozvodny. Kromě toho jsou tyto pozemky často nevhodné pro zemědělské nebo obytné účely, což minimalizuje konflikty související s využíváním půdy.

Takovéto projekty mohou sloužit jako globální model pro udržitelný hospodářský rozvoj v regionech těžce zasažených úpadkem fosilních paliv.
Konverze na solární elektrárny by zahanovala úpravu povrchů, obnovu půdních podmínek a instalaci fotovoltaických systémů. Inženýrské studie proveditelnosti neukazují významná rizika. Kromě výroby energie přinášejí tyto projekty přímé ekonomické stimuly pro obnovu půdy a vytváření pracovních míst v regionech, které často trpí nezaměstnaností po přerušení těžby.

Čína jako lídr

V lokalitách přecházejících z uhlí na solární energii by mohlo vzniknout 61 800 stálých pracovních míst a k tomu dalších 648 900 pracovních míst v rámci stavebnictví, což je více než počet lidí, kteří mají o práci v uhelném průmyslu do roku 2035 přijít.

Zatím má nejvíce podobných projektů v realizaci Čína: přeměna dolů na solární elektrárny se již děje v rámci 90 projektů o kapacitě 14 GW. Dalších skoro pět desítek projektů je ve fázi plánování. Ty by měly dodat dalších 9 GW.

Přechod od uhlí k solární energii je možný jak v rozvinutých, tak v rozvíjejících se uhelných ekonomikách, včetně Austrálie, Indonésie, ve Spojených státech a Indii.

V zemích s rozsáhlou těžbou, kde je navíc problém nedostatek půdy, představují povrchové uhelné doly schůdnou alternativu, protože ve většině případů již mají připojení k rozvodné síti. Opuštěný uhelný důl navíc často způsobuje městům, která jsou závislá na těžbě uhlí, ekonomické potíže a jeho přeměna na solární elektrárnu pomáhá vytvářet pracovní příležitosti pro obyvatele. 

V Evropě zpráva vyzdvihuje Řecko, které je „mimořádně vhodné“ pro přeměnu starých uhelných dolů na solární elektrárny. Průměrný solární potenciál je zde vysoký: 4,45 kilowattů na metr čtvereční (kW/m²) je země lákavá pro investory. Cíl odklonu od uhlí do 2026 se navíc rychle blíží.V západní Makedonii na severu Řecka již společnosti zahájily práce na vytvoření solárních parků v areálu bývalého povrchového dolu na lignit v Amynteu. A národní plán obnovy Řecko 2.0 financovaný EU vyčlenil 175 milionů eur na podporu dalších solárních projektů ve střední Makedonii.

“V lokalitách, které jsou vhodně exponované může mít podobná přeměna smysl a v řadě lomů se s takovými projekty i v Česku pracuje. U některých lokalit lze dokonce cíl výroby elektřiny a cíl zachování unikátních ekosystémů v opuštěných dolech a lomech sladit. Nicméně v Česku máme i jiné vhodné plochy jako například brownfieldy, které nejsou z pohledu přírody tak cenné a šly by pro solární elektrárny využít,” říká Jan Frouz, ředitel Ústavu půdní biologie a biochemie, Biologické centrum Akademie věd ČR. 

Opuštěné doly a lomy mají totiž vyšší hodnotu jako ekosystémy, než by se mohlo laikům zdát. Podle nedávné zprávy Akademie věd ČR poskytuje krajina po těžbě útočiště vzácným a chráněným organismům. Je totiž chudší na živiny, a to někteří živočichové a rostliny vítají. Okolní, často zemědělská krajina je totiž živinami kvůli průmyslovým hnojivům naopak přesycená. Vytváření přírodních stanovišť včetně těch, která jsou chudá na živiny, je navíc součástí nařízení EU o obnově přírody schválené v červnu 2024 (Nature Restoration Law). 

‍