Studie Oxfordské univerzity: Počet lidí žijících v extrémním horku se do roku 2050 zdvojnásobí

Počet lidí žijících v extrémním horku se do roku 2050 zdvojnásobí – studie Oxfordské univerzity

Vědci spočítali, že počet lidí, kteří budou čelit extrémním teplotám, vzroste do roku 2050 na 41 %, pokud se globální oteplení dostane na 2,0 stupně – což je scénář, který klimatologové považují za stále pravděpodobnější.

Závěry studie, publikované v časopise Nature Sustainability ukazují, že nejvyšší nárůst nebezpečně vysokých teplot zaznamenají Středoafrická republika, Nigérie, Jižní Súdán, Laos a Brazílie. Studie předpovídá, že nejvíce postiženými populacemi co do počtu obyvatel budou Indie, Nigérie, Indonésie, Bangladéše, Pákistánu a Filipín.

Pro evropské země, jako je Česko, se nárůst počtu horkých dnů v roce pojí s jiným faktorem: do roku 2050 (dle prognózy ČSÚ a dalších zdrojů) se počet seniorů (65+) zvýší na ~3,1 milionu — tedy o cca 900 000 až 1 milion více oproti dnešku. A právě ti jsou na extrémní horka nejcitlivější, jak dokládají i nedávné české studie.
To že budoucí stárnutí české populace představuje riziko pro český zdravotnický systém i z hlediska dopadů extrémně vysokých teplot, ukazují aktuální výsledky vědců z České zemědělské univerzity prezentované v rámci mezinárodního projektu CROSSEU.

„Podle našich výsledků můžeme na konci tohoto století očekávat mezi 1500 až 2000 ročními úmrtími souvisejícími se stresem z horka oproti současným 300 úmrtím ročně. Přibližně polovina těchto úmrtí bude způsobena stárnutím populace. Stárnoucí populace navíc způsobí, že počet úmrtí souvisejících se zimním počasím nebude v budoucnu klesat, přestože zimy budou mírnější,“ říká Aleš Urban z Fakulty životního prostředí ČZU.

Počet obyvatel světa žijících v oblastech s extrémními teplotami dosáhne do roku 2050 v případě oteplení o 2 °C 3,79 miliardy, přičemž většina dopadů se projeví již brzy poté, co svět překročí cíl 1,5 °C stanovený Pařížskou dohodou.

„Abychom dosáhli globálního cíle nulových emisí uhlíku do roku 2050, musíme dekarbonizovat stavební sektor a zároveň vyvinout účinnější a odolnější adaptační strategie,“ říká Jesus Lizana, výzkumník a hlavní autor studie. „Naše studie ukazuje, že mnoho domácností bude možná v příštích pěti letech potřebovat instalovat klimatizaci.“

„V kontextu stárnutí české populace budou tyto odolné adaptační strategie potřeba zejména ve ze zdravotnických zařízení, domech seniorů a dalších pečovatelských službách, které se starají o seniory a zranitelné skupiny obyvatel,“ dodává A. Urban.

„Naše zjištění by měla být varovným signálem,“ říká Dr. Radhika Khosla, docentka na Smith School of Enterprise and the Environment a vedoucí Oxford Martin Future of Cooling Programme. „Překročení hranice 1,5 °C oteplení bude mít bezprecedentní dopad na vše, od vzdělávání a zdraví po migraci a zemědělství. Udržitelný rozvoj s nulovými emisemi zůstává jedinou ověřenou cestou, jak zvrátit tento trend . Je nezbytné, aby politici znovu převzali zodpovědnost a iniciativu.“

Nárůst extrémních teplot povede k významnému zvýšení poptávky po energii pro chladicí systémy a tudíž i dalším emisím, zatímco poptávka po vytápění v zemíchm, jako jsou Kanada a Švýcarsko má poklesnout.

Výsledky studie jsou vyjádřeny ve stupnicích pro chlazení a topení – metrikách běžně používaných v klimatickém výzkumu a předpovědi počasí k odhadu, zda je pro udržení bezpečných teplot potřebné chlazení nebo vytápění. Autoři použili klimatický model „HadAM4“ vyvinutý britskou meteorologickou službou Met Office. „Tato technika umožňuje generovat velmi rozsáhlé klimatické prognózy s vysokým rozlišením pro různé úrovně globálního oteplování – od 1 °C (2006–2016) po 1,5 °C a 2,0 °C – nezávisle na načasování těchto změn,“ vysvětluje Jesus Lizana. Studie také zahrnuje open-source datový soubor o globální poptávce po vytápění a chlazení, který obsahuje 30 globálních map v dobrém rozlišení.

‍