Nová studie sleduje znečištění ovzduší a emise CO₂ v tisících měst po celém světě

V rozsáhlé studii zahrnující více než 13 000 městských oblastí po celém světě vědci zmapovali úrovně znečištění ovzduší a emise oxidu uhličitého a poskytli tak komplexní globální analýzu kvality městského životního prostředí.

Výzkum vedený George Washington University ve spolupráci s vědci z Washington University v St. Louis a University of North Carolina v Chapel Hill využil data ze satelitních pozorování, pozemních měření a počítačových modelů k měření znečištění ovzduší na úrovni měst a průměrného množství oxidu uhličitého uvolněného do atmosféry v 13 189 městských oblastech po celém světě. Studie, která zdůrazňuje regionální rozdíly, se zaměřila na období let 2005–2019.

„Tato studie poskytuje celistvý přehled o tom, jak se městské prostředí vyvíjí po celém světě,“ uvedla Susan Anenberg, profesorka environmentálního a pracovního zdraví na GW Milken Institute School of Public Health a ředitelka GW Climate and Health Institute. „Zároveň ukazuje, že pokrok je možný, ale nerovnoměrný. V některých městech se znečištění zhoršuje, zatímco jinde se kvalita ovzduší postupem času zlepšuje.“

Hlavní zjištění:

• Více než u 50 % měst se prokázala souvislost mezi všemi znečišťujícími látkami, což naznačuje, že pravděpodobně pocházejí ze stejných zdrojů a lze je společně snižovat.
• Městské oblasti v regionech s vysokými příjmy a silnou environmentální politikou zaznamenaly současný pokles všech znečišťujících látek.
• Města v regionech s rychlým populačním a ekonomickým růstem, včetně jižní Asie a částí Afriky, zaznamenala nárůst znečištění a emisí.
• Satelitní dálkový průzkum poskytuje bezprecedentní příležitost sledovat úroveň znečištění ve všech městech po celém světě.

Integrovaný přístup studie nabízí tvůrcům politik, výzkumným pracovníkům a ochráncům životního prostředí cenný nástroj pro hodnocení účinnosti strategií ke snížení znečištění. Sledováním historických trendů znečišťujících látek a analýzou korelací mezi znečištěním ovzduší, emisemi oxidu dusičitého a oxidu uhličitého studie nabízí poznatky o tom, jak mohou městské oblasti dosáhnout pokroku v oblasti klimatu i veřejného zdraví.

Vědci také vytvořili interaktivní mapu a dashboard pro sledování znečištění ovzduší ve městech po celém světě.

Česko: nejhůř znečišťují kotle

V České republice jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší domácí topeniště. V minulém roce mohly za 85 % celkových emisí tuhých znečišťujících látek. Tento problém je způsoben hlavně kotly na pevná paliva, ve kterých lidé často spalují co nemají. Naši vědci proto měří kvalitu ovzduší a posuzují jeho dopady na lidské zdraví.

V období prvních kotlíkových dotací mezi lety 2016 a 2021, došlo díky výměně starých kotlů ke zmenšení území ČR zasaženého nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzo[a]pyrenu z lokálního vytápění z 25,9 % na 6,1 %. Zároveň klesl i podíl populace zasažené tímto znečištěním z 55,7 % na 20 %.

Vědci z RECETOXu ve spolupráci s Ekonomickou fakultou Masarykovy univerzity se podílí na vyjímečném projektu AIRSENS, který poskytne detailní informace o vývoji kvality ovzduší ve dvou městských částech města Brna a šesti obcích Jihomoravského kraje. Během celé topné sezóny měří prachové částice s cílem najít znečišťující látky, které pochází z lokálního vytápění domácností. Součástí projektu je i dotazníkové šetření, které si mimo jiné klade za cíl zjistit, jak obyvatelé vnímají environmentální rizika a zda jsou ochotni změnit způsob vytápění. Průběžné výsledky lze sledovat na webových stránkách projektu.

Pro zmírnění množství emisí z kotlů nejen na pevná paliva je důležité používání kvalitních paliv, moderních kotlů a jejich pravidelná údržba. Od září 2024 začne také platit zákaz kotlů pro rodinné, bytové a rekreační domy nižší než 3. emisní třídy (nebo kotlů bez výrobního štítku).

Dlouhodobého snižování množství polétavého prachu v ovzduší lze dosáhnout častým úklidem městských či obecních komunikací, který zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu, omezením provozu aut s nejhoršími emisemi. Záchytu prachu pomůže i zeleň: vyšší tráva, keře a stromy nebo například zelené fasády a střechy.

‍

Studie „Sledování znečištění ovzduší a emisí CO2 v 13 189 městských oblastech po celém světě pomocí rozsáhlých geoprostorových datových sad“ byla publikována v časopise Communications Earth & Environment.