Při oteplení o 1,5 °C roztaje 65 % ledovců ve střední Evropě. Při 2,7 °C přijde Evropa téměř o všechny

Masivní tání ledovců po celém světě je dle studienevyhnutelný. Díky silným klimatickým opatřením se ale podaří zachránit dvakrát více ledu, než když zůstaneme těch u současných. 

Mezinárodní studie zveřejněná v časopise Science zjistila, že pokud by se oteplilo o 2,7 °C, tedy podle současných klimatických politik, zůstalo by na Zemi pouze 24 % dnešních ledovců. Naopak omezení oteplení na 1,5 °C – dle cílů Pařížské dohody – by zachovalo 54 % ledovcové hmoty.

Tým 21 vědců z deseti zemí použil osm ledovcových modelů k výpočtu potenciální ztráty ledu u více než 200 000 ledovců mimo Grónsko a Antarktidu v rámci široké škály globálních teplotních scénářů. U každého scénáře předpokládali, že teploty zůstanou konstantní po tisíce let. Výsledky jsou alarmující: i bez dalšího globálního oteplování, tedy pokud by se globální teploty stabilizovaly na dnešní úrovni oteplení o 1,2 °C vůči předindustriální době, by nakonec zmizelo 39 % celosvětové ledovcové hmoty. Taková ztráta by přispěla k zvýšení globální hladiny moře o více než 10 cm. Rozhodující je, že s každým dalším oteplením o 0,1 °C by svět přišel o dalších přibližně 2 % ledovcového ledu.

„Naše studie ukazuje, že každá desetina stupně má význam,“ říká spoluautor studie Dr. Harry Zekollari z Vrije Universiteit Brussel. „Rozhodnutí, která dnes učiníme, budou mít dozvuky po staletí a budou určovat, kolik ledovců se podaří zachovat.”

Ve všech scénářích ledovce během několika desetiletí rychle ztrácejí hmotnost a poté pokračují v postupném tání pomalejším tempem po staletí, i bez dalšího oteplování. To znamená, že dopady dnešního oteplování budou trvat stovky let, než se led ustálí při ústupu do vyšších nadmořských výšek.

“Ledovce jsou dobrými indikátory změny klimatu, protože jejich postupný ústup umožňuje sledovat změnu klimatu přímo. Jejich současná velikost ale klame - aktuálně ještě nevidíme plný dopad klimatických změn, které již nastaly, protože ty změny se dějí v delších časových úsecích. Situace ledovců je ve skutečnosti mnohem horší, než je dnes vidět v horách," říká spoluautorka studie Dr. Lilian Schuster z Univerzity v Innsbrucku.

Kromě dopadu na hladinu moří má úbytek ledovců dalekosáhlé důsledky na světové zásoby sladké vody a také ohrožuje turistický ruch závislý na ledovcích. Změny pocítí celé regiony a generace. I proto je třeba chápat globální klimatické politiky jako naprostou prioritu.

Co studie říká o Evropě?

Podle nového výzkumu by při oteplení o 1,5 °C roztálo 65 % ledovců ve střední Evropě a při oteplení o 2,7 °C (úroveň, které podle prognóz dosáhneme do roku 2100) by se tento podíl zvýšil na 93 %. Pokud tedy zůstaneme v mezích Pařížské dohody, lze zachránit 28 % ledovců ve střední Evropě – dodržení Pařížské dohody zachrání pětkrát více ledu, než by zůstalo při oteplení o 2,7 °C.

• Podle výzkumu by při oteplení o 1,5 °C roztálo 75 % ledovců v ruské Arktidě a při oteplení o 2,7 °C by se tento podíl zvýšil na 99 %. Dodržením limitů Pařížské dohody lze tedy zachránit o 24 % více ledovců v ruské Arktidě – dodržením Pařížské dohody se zachrání 25krát více ledu, než by zůstalo při oteplení o 2,7 °C.
• Při oteplení o 1,5 °C roztálo 65 % ledovců na Islandu a při oteplení o 2,7 °C by se tento podíl zvýšil na 96 %. Dodržením limitů Pařížské dohody lze tedy zachránit 31 % ledovců na Islandu – dodržením Pařížské dohody se zachrání téměř devětkrát více ledu, než by zůstalo při oteplení o 2,7 °C.
• Podle nového výzkumu by při oteplení o 1,5 °C roztálo 63 % ledovců na okraji Grónska a při oteplení o 2,7 °C by se tento podíl zvýšil na 86 %. Dodržením limitů Pařížské dohody lze tedy zachránit 23 % ledovců na okraji Grónska – dodržením Pařížské dohody se zachrání 2,6krát více ledu, než by zůstalo při oteplení o 2,7 °C.
• Při oteplení o 1,5 °C roztálo 59 % ledovců na Špicberkách a při oteplení o 2,7 °C by se tento podíl zvýšil na 94 %. Dodržením limitů Pařížské dohody lze tedy zachránit 35 % ledovců na Špicberkách – dodržení Pařížské dohody zachrání téměř sedmkrát více ledu, než by zůstalo při oteplení o 2,7 °C.
• Při oteplení o 1,5 °C by roztálo 82 % ledovcové hmoty Skandinávie a při oteplení o 2,7 °C (úroveň, které podle prognóz dosáhneme do roku 2100) by se tento podíl zvýšil na 100 %. 18 % skandinávských ledovců lze tedy zachránit dodržením limitů Pařížské dohody – což je nekonečně více než 0 %, které by zůstalo při oteplení o 2,7 °C.

„Neznamená to, že bez ledovců řeky v létě vyschnou. Ale zmizí faktor, který výkyvy zvláště jejich nízkých průtoků tlumí a stabilizuje, a tím se výrazně zvýší riziko sezonních výkyvů a hydrologického sucha, i když samozřejmě zdaleka ne na všech řekách," uvedl bioklimatolog Miroslav Trnka. „Oteplení o 1,5 stupně, které se velmi pravděpodobně stane, by znamenalo nějakou devastaci většiny evropských ledovců. Spíš než o záchranu všech hrajeme o to, zda nám vůbec nějaké zůstanou," dodal.

‍

‍

Tato studie je klíčovým příspěvkem k Mezinárodnímu roku ochrany ledovců Organizace spojených národů (2025) a zdůrazňuje naléhavou potřebu globálních klimatických opatření k záchraně světových ledovců. Výzkum byl proveden v rámci projektu Glacier Model Intercomparison Project (GlacierMIP) koordinovaného projektem Climate and Cryosphere (CliC) Světového programu výzkumu klimatu (WCRP).

‍