Sucho, katastrofy a migrace, na které se žádní politici nepřipravují. Před volbami ještě méně

Hodnotící zpráva unijního programu Copernicus za rok 2024 hovoří jasně: Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě, otepluje se téměř 2x rychleji než je průměr celé planety. Rok 2024 byl v Evropě i ČR nejteplejším rokem v historii měření. Česká průměrná roční teplota překonala v minulém roce poprvé +10 °C. Nezdá se to ale být tématem žádné z politických stran.

S rychlejší změnou klimatu roste v Evropě počet dnů s extrémním teplem. Roste i počet teplých nocí, více lidí je tak vystaveno dlouhému období horka bez možnosti noční úlevy. A roste také počet obětí extrémních veder – jen za rok 2022 způsobila vedra v Evropě dle časopisu Nature více než 62 tisíc úmrtí, více než 47 tisíc Evropanů zabila vedra dle Klimatické a zdravotní observatoře EU o rok později. 

To je však pouze jedním z projevů klimatické změny, kterou způsobil člověk zejména vypouštěním emisí CO2 a drancováním planety. Dlouhá sucha, úmorná vedra a s tím související velké množství energie v atmosféře a větší odpařování vody ze země i z oceánů samozřejmě znamená, že tato energie a voda se musí někde dramaticky až extrémně uvolnit. 

V posledních týdnech zaznamenala Evropa obří bouře a povodně v Toskánsku a v oblasti Turína. Extrémní záplavy ve Španělsku si jen v oblasti Valencie v říjnu vyžádaly více než 200 lidských životů. A extrémní záplavy stíhají i další španělská města. V Česku extrémní počasí naposledy velmi citelně dopadlo zejména na  Severní Moravu a České Švýcarsko. A bude dopadat i nadále.

V důsledku klimatické změny nás totiž čekají nejen dlouhá sucha a vedra, která budou mít neblahý dopad zejména na naše seniory a spoluobčany s větší nadváhou, ale počítat musíme také s extrémy v podobě bouří, povodní, tornád či požárů. 

Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dosáhly ekonomické ztráty způsobené extrémními povětrnostními a klimatickými událostmi v EU mezi lety 1980 a 2023 přibližně 738 miliard eur (v cenách roku 2023). Jsou to čtyři celoroční rozpočty Evropské unie. A tyto výdaje podle odhadů vědců dál porostou. Vystavení ekonomiky EU oteplení o 1,5 až 3 °C nad předindustriální úroveň by mohlo vést k ročním ztrátám mezi 42 a 175 miliardami eur.

Češi přitom k fatálnímu oteplování planety nadprůměrně přispívají svojí vysokoemisní energetikou a dopravou, ale s oblibou ukazují na ostatní, třeba na Čínu, která ovšem narozdíl od nás masivně investuje do obnovitelných zdrojů nebo ekologické dopravy. A Čína na jednoho obyvatele, i při prudkém hospodářském rozvoji, stále vypouští méně emisí než ekonomicky stagnující Česko. 

2030: 700 milionů vysídlených kvůli suchu

A připravme se také na dramatickou migraci v důsledku klimatické změny. Zatímco Evropa a obecně severní polokoule planety Země pomalu vymírají, klimatickými katastrofami sužované oblasti rovníku a globálního jihu se stanou krajinami k nežití. Více než 2,3 miliardy lidí v současnosti čelí nedostatku vody a téměř 160 milionů dětí je vystaveno vážným a dlouhodobým suchům. Za posledních 40 let se procento vegetace postižené suchem více než zdvojnásobilo, přičemž každý rok přijde planeta o 12 milionů hektarů půdy kvůli suchu a desertifikaci, což ohrožuje dostupnost vody a potravinovou bezpečnost. Ano, oblasti dálného severu možná nabídnou více možností života a obživy, ale lidé budou muset za těmito příležitostmi migrovat.

Nedávná finské studie z časopisu Nature Food (týmu pod vedením Sary Heikonen z Aalto univerzity) se zaměřila na dopad změny klimatu na třicet hlavních potravních rostlin, musí zejména oblasti blížící se rovníku počítat s dramatickými omezeními a ztrátou až poloviny zemědělské produkce. V zemích na jih od Sahary, kde se navíc očekává velký růst populace, musíme podle finské studie počítat při třístupňovém oteplení klimatu se ztrátou až tří čtvrtin současné produkce potravin. V tomto kontextu pak ani nepřekvapí, že OSN očekává do roku 2030 až 700 miliónů osob v ohrožení vysídlení v důsledku sucha. Do roku 2050 až 75 % světové populace bude trpět suchy a vedry a až 5,7 miliardy lidí bude mít problém se zajištěním vody minimálně jeden měsíc v roce.   

Programové priority o klimatu mlčí  

Co čekat tedy víme, co dělat zhruba také víme, jen to zatím neděláme. A v Česku aktuálně před volbami naši slyšitelní „lídři“ svorně vystupují proti Zelené dohodě ańebo se bijí v prsa za záchranu spalovacího motoru a těžkého průmyslu – tedy za největší emitenty CO2 a ničitele naší budoucnosti. Podle zatím dostupných programových priorit pro letošní volby parlamentní strany v Česku budoucnost mladých lidí a ohrožení planety ignorují. Přitom ekologická a sociálně spravedlivější politika není nic nerealistického.  

‍

Martin Rozumek

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům a VŠ pedagog na FSE UJEP v Ústí nad Labem 

24.4.2025  

‍