Podle letošní globální zprávy se pokračující závislost na fosilních palivech a neschopnost přizpůsobit se změnám klimatu odráží na životech, zdraví a živobytí lidí, přičemž 13 z 20 ukazatelů sledujících zdravotní rizika dosáhlo bezprecedentní úrovně. Znečištění ovzduší způsobené trvajícím spalováním fosilních paliv má za následek ohromujících 2,5 milionu úmrtí ročně.
Podle letošní globální zprávy se pokračující závislost na fosilních palivech a neschopnost přizpůsobit se změnám klimatu odráží na životech, zdraví a živobytí lidí, přičemž 13 z 20 ukazatelů sledujících zdravotní rizika dosáhlo bezprecedentní úrovně. Znečištění ovzduší způsobené trvajícím spalováním fosilních paliv má za následek ohromujících 2,5 milionu úmrtí ročně.
Mezi ukazatele, které překonaly rekordy, patří:
Pokračující závislost na fosilních palivech zároveň představuje neúnosnou zátěž pro státní rozpočty – vlády v roce 2023 společně vynaložily 956 miliard USD na čisté dotace fosilních paliv. To zatežuje rozpočty a především převyšuje 300 miliard USD ročně, které se mezinárodní společenství na COP29 zavázalo vynaložit na boj proti změně klimatu po celém světě.
Kromě těchto škod zpráva zdůrazňuje, že politický ústup od opatření v oblasti klimatu a zdraví odsuzuje miliony lidí k budoucnosti plné nemocí, katastrof a předčasných úmrtí. Zatímco se toto děje a ropné a plynárenské giganty, jimž stále rostou zisky a živí je nedostatečný politický konsensus ohledně klimatických závazků, pokračují v rozšiřování produkčních kapacit – a to až do rozsahu, který je třikrát větší, než kolik může životaschopná planeta unést.
Nový report od vysoce impaktovaného časopisu Lancet velmi podrobně zdůrazňuje dopady nejen probíhající antropogenní klimatické krize, ale i znečištění a ztráty biodiverzity, na lidské zdraví. Tyto dopady jsou planetárních proporcí. I u nás v Česku už se s nimi můžeme setkat: kvůli oteplování častěji čelíme nemocem přenášeným klíšťaty (borelióza, encefalitida). Dříve se jednalo spíše o sezónní nákazu v nížinných oblastech. Nyní není nezvyklé, že vidím pacienty s těmito nemocemi i v zimě po pobytu na horách.
V tomto prostředí vedou místní samosprávy, jednotlivci, občanská společnost a zdravotnický sektor cestu k zdravější budoucnosti a signalizují tak začátek transformativních opatření v oblasti klimatu. Globální dynamika opatření v oblasti změny klimatu již přináší pozitivní výsledky: mezi lety 2010 a 2022 bylo odklonem od fosilních paliv zabráněno odhadem 160 000 předčasných úmrtí ročně.
Vzhledem k tomu, že se mezinárodní společenství chystá brzy setkat na konferenci COP30 v brazilském Belému, vyzývá zpráva k společnému úsilí o maximální zrychlení pokroku. Země s vysokými emisemi skleníkových plynů a jejich podniky musí urgentně snížit emise, aby se zabránilo klimatickým změnám, které posunou planetární hranice za únosnou mez.
Vzhledem k tomu, že se nadcházející konference COP zaměří na adaptaci, vyžaduje transformace na ochranu zdraví jednotu, společné úsilí a podporu všech sektorů společnosti.
Častější, delší a urputnější vlny veder jsou jedním z dalších důsledků změny klimatu. Pracuji v Praze, kde je naše populace ještě více náchylná kvůli efektu městského tepelného ostrova. V těchto obdobích trpí zejména mí starší pacienti, nebo lidé se srdečními a oběhovými chorobami. Zvyšuje se morbidita i mortalita.
Podle lékařky Marie Bourne je dalším z dopadů změn klimatu na zdraví lidí i dlouhá a silnější pylová sezóna. Rostliny jsou v důsledku vedra a zvýšené koncentrace CO2 v atmosféře ve stresu a produkují pyly s agresivnějšími proteiny, které v lidech působí jako alergeny. To může vést ke snížené kvalitě života, sníženým výsledkům dětí ve škole, ale k život ohrožujícím astmatickým záchvatům. Znečištění ovzduší je další důsledek spalování fosilních paliv. V obdobích zhoršeného ovzduší trpí zejména pacienti s respiračními chorobami. Ze studií víme, že v důsledku znečištění ovzduší lidé trpí i více na ischemickou chorobu srdeční a mrtvicemi.
Dlouhodobá expozice znečištění může vést dokonce k rozvoji demence. Rakovina je další důsledek environmentálního znečištění, včetně expozice mikroplastům. Vídáme ji bohužel stále častěji u mladších lidí, mluví se i o epidemii rakoviny mladých.
Report od Lancetu bych doporučila k přečtení nové vládě, zejména minstrovi nebo ministryni zdravotnictví. Díky tomuto reportu by tu byl silný mandát na systémové změny v adaptaci i mitigaci, říká lékařka Marie Bourne z 3. Lékařské Fakulta Univerzity Karlovy.
Aby vědci a vědkyně, kteří píšou o klimatické změně, byli víc slyšet. Poskytujeme médiím kvalitní a podložené informace o různých aspektech změny klimatu.
Sound of Science 2022 - všechna práva vyhrazena. Fotografie na webu jsou z otevřených databází, jako jsou Pixabay, Shutterstock, Unspalsh a Creative Commons Licences.
